Kdybychom se na svět dívali stejně, jako staří Egypťané, žili bychom věčně, říká ligvistka a překladatelka
Renata Landgráfová vystudovala egyptologii a srovnávací lingvistiku. Věnuje se staroegyptské literatuře, překládá milostnou poezii a tvrdí, že kdyby z textů zmizeli bohové, nikdo by nepoznal, že se jedná o básnictví staré 3000 let.
„Jejich náboženství je odvozené od pozorování přírody. Oni se kolem sebe neskutečně pečlivě dívali a odráželi to do svých představ o tom, co se děje ve světě bohů,“ říká o starých Egypťanech Renata Landgráfová. Pochopit je bez bohů a mýtů podle ní není vůbec možné.
Kdybychom ale uměli aplikovat jejich pohled na svět, bylo by nám líp. „Věřili, že pokud si je budoucí generace budou pamatovat jako lidi, kteří žili dobře a kteří byli prospěšní svým souputníkům, tak budou žít věčně a budou navždy spokojení.“
V čem je Jufaova hrobka unikátní? Rozumí vědci všem staroegyptským textům? Víme toho o starých Egypťanech moc nebo málo? Poslechněte si ze záznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
