Lidi prý netáhne klasická hudba. „Když je kvalitní a špičková, tak je vždycky plno,“ říká Lubomír Brabec
Je skvělým kytaristou, i když tomu jeho tatínek nevěřil. Dnes střídá kytarové skladby jako národnosti. Jaké je tajemství úspěchu? Poslechněte si. Doslova.
Lubomíra Brabce mrzí řeči o tom, že lidi netáhne klasická hudba. „To není pravda. Zkuste si sehnat lístky na Pražské jaro, Pražskou filharmonii nebo na Svatojánský festival! Ty koncerty jsou vždycky vyprodané. Když je to kvalitní a špičková hudba, tak je vždycky plno.“
Sám jako první hudebník na světě koncertoval na Antarktidě. „Vážná muzika má obrovské rozpětí a dostává nás do jiných sfér a nebeských výšin,“ říká muž s pověstí dobrodruha, vodáka, jachtaře, potápěče, skialpinisty. Hlavně to ale říká jako kytarový virtuos.
Pořád přemýšlím, jak co zahrát
Posbíral spoustu ocenění. Třeba medaili od brazilské vlády za propagaci tvorby Hectora Villa-Lobose. „Vždycky je to pocta a člověk si řekne, že to za to stojí.“ Cvičení ho baví víc než koncertování.
„Sedím, cvičím a přemýšlím, jak by se mělo něco zahrát. U kytary je mi prostě dobře. Je to můj svět a pořád mě v oboru něco překvapuje. Pořád se to vyvíjí,“ říká.
Recept na „správnýho muzikanta“
Je všeobecně známé, že publikum v různých zemích reaguje jinak. „Zajímavé ale je, že reaguje na stejné věci,“ dodává svůj postřeh Lubomír Brabec. Romance prý přinutí Rusy plakat. „Ta hudba je natolik dojme… To je ta široká ruská duše.“
Není to ale tím, že jim hraje „správnej českej muzikant“? Proč vůbec máme ve světě tak dobré jméno? „Protože když hrajeme ruskou skladbu, hrajeme ji jako Rus. Když já hraju španělskou skladbu, tak se musím proměnit ve Španěla. Potom je to ten světový výkon!“
Proč založil Otavskou svatojánskou společnost? Jakou sochu nechal v Čepicích postavit? Kde jak objevuje ztracená hudební díla? Více uslyšíte v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka