Lidi si řeknou: Co ještě umíš sokolíku? Když už máte jméno, tak nemůžete být horší, říká Štefan Margita

27. květen 2016

Začínal v opeře v Košicích. Proslavil se zpěvem oper Leoše Janáčka. Dnes zpívá Štefan Margita v nejvýznamnějších operních sálech po celém světě. Kromě léta, to si kvůli hlasu dopřává dva měsíce prázdnin.

„Když jste tak nemocný, že není možné zazpívat ani na 70 %, je lepší představení odříct. Lepší, ať nadávají, když odřeknu, než aby nadávali, že zpívám špatně,“ myslí si Štefan Margita. Vyprodané představení je pro něj ale pořád nejlepší odměna. Kdy zjistil, že je známý?

„Poprvé to bylo ještě v Košicích, když jsem oznámil, že končím. Hrál se Donizettiho Nápoj lásky. Řekl jsem, ať dají na plakát, že je to rozlučkové představení, a ono se za den vyprodalo. Jsem vděčný za to, když je koncert vyprodaný. To mám dobrý pocit.“


Lidi nám s Hankou Zagorovou nedávali ani rok. Hanka byla na vrcholu kariéry, kterou kvůli mně na dva roky opustila. Pokud se stále těšíte domů, tak je ta spokojenost cítit i na jevišti.

Pomohl Plácido Domingo

U průlomového bodu kariéry Štefana Margity stál Plácido Domingo, se kterým se znal už z Vídně. „Chtěli mě na předzpívání do New Yorku. První člověk, kterého jsem tam potkal, byl Plácido Domingo. Sedl si do první řady a komisi řekl: já ho znám, dejte mu zazpívat Lenského z Evžena Oněgina.“

Dnes má kalendář plný na několik let dopředu. Už dnes například ví, že v roce 2019 bude zpívat ve francouzském Lyonu. „Udržet se mezi tenory na výsluní, je veliký boj. Lidi si řeknou: Co ještě umíš sokolíku? Když už máte jméno, tak nemůžete být horší.“

Operní pěvec dnes musí být i dobrý herec

Bývaly doby, kdy operní pěvec odzpíval árii z jednoho místa. Dnes chtějí režiséři něco jiného. V Americe byla při jednom představení na jevišti tak šikmá plocha, že se po ní nedalo chodit. „Pověsili mě na lano, které lidi neviděli, a byli v šoku z toho, jak jsem tam běhal. Nejdřív jsem po zkoušce vůbec nemohl chodit, ale pak si člověk zvykne.“

Štefan Margita a Jiří Holoubek

Při představení se dají zažít i humorné okamžiky. „Mám rád Pavarottiho. On si na jevišti nikdy neklekal, ale při Bohémě si kleknul, a nemohl vstát. Mimi už byla mrtvá, ale vstala, zvedla ho, a pak si lehla zpátky. Pavarottimu to lidi odpustili.“

Proč má rád opery Leoše Janáčka? Jak se mu hrála Její pastorkyňa v bahně? Proč zatím nezpíval v opeře v Sydney? Více uslyšíte v archivu.

autor: zk
Spustit audio