Miroslav Táborský: Mám ještě dost sil, abych na jevišti trochu dřel

29. prosinec 2017

Divadlo v Dlouhé opustil Miroslav Táborský po dlouhých 20 letech. Měl prý pocit, že mu ještě není tolik, aby zůstal v jednom divadle do důchodu, a tak odešel na volnou nohu. Proč se rozhodl k tak radikálnímu kroku? Celý rozhovor ve videu.

„Odešel jsem z Divadla v Dlouhé, protože jsem dostal nabídky, které mě lákaly. A taky jsem chtěl po 20 letech zkusit divadlo jinak. A to je trochu komornější práce postavená čistě jen na herectví.“ Takže má teď představení v Řeznické, za sebou premiéru v Ungeltu, dvě komorní zájezdová představení, atd. „Mám ještě dost sil, abych na jevišti trochu dřel.“

Ať za mnou nikdo nechodí!

Možnost vybírat si role považuje za luxus, který se vždycky snažil nějak prosadit. „Teď je taková hezká doba, kdy za mnou někdo s prací přijde. Mám na repertoáru tolik představení, že si říkám, ať za mnou nikdo nechodí s něčím extra zajímavým, protože by mi bylo líto odmítnout. Já už bych neměl kdy hrát.“

Přes svoji vytíženost pro něj asi odchod z divadla nebyl lehký. Jak sám říká, rád se něčeho drží. „Nějakých jistot, ke kterým se člověk dopracuje. Asi jsem důsledný, ale spíš je to otázka rozhodnutí. Když si za něčím stojím, tak pro to udělám maximum.“

Cimrmani a role, lék na stáří

Známou tváří se stal pozvolna.Nástup po 40 mu prorokovali už na DAMU, kam se dostal na počtvrté. „Fyziognomicky jsem typ, kterému se u divadla říká charakterní obor. A pro ten se musí dozrát. Ta pozvolnost je dobrá. Když pak jde člověk dolů, tak je to taky pozvolné,“ směje se. Blížící se 60 neřeší.

„Některé role už hraju i desetiletí, takže mám pocit, že nestárnu, protože v těch rolích zůstává člověk takový, jako když je nazkoušel. A taky mám kolem sebe krásné příklady. Třeba z Divadla Járy Cimrmana, kde jsou kolem mě chlapi, kterým je podstatně víc. Ti jsou pro mě inspirací, že člověk nemá věk řešit a užívat si. A oni si užívají.“

Jiří Holoubek a Miroslav Táborský
autoři: eh , Jiří Holoubek