Host do domu21. dubna  2016 v 11:04  

Na první expedici žil v katamaránu, objevoval hrobky a smažil se. Egyptolog Miroslav Verner

Miroslav Verner: Abúsír byla podceňovaná lokalita, ale nešlo o nahodilé rozhodnutí - Foto: Adam Kebrt

Miroslav Verner: Abúsír byla podceňovaná lokalita, ale nešlo o nahodilé rozhodnutíFoto: Adam Kebrt

Vybudoval Český egyptologický ústav. Objevoval hrobky v Abúsíru. Přední český egyptolog Miroslav Verner se poprvé do Egypta vydal před 50 lety. Jsou tajemství, o která by stál, a Egypt mu je zatím nevydal?

Otázek je celá řada. „Nedávno jsme prozkoumali hrobku královny Chentkaus III. A já bych rád věděl, kterého krále byla matkou. Teď čekám na výsledek výzkumu sousední hrobky. Mohl by přinést informace, které by tyhle otázky mohly zodpovědět,“ říká Miroslav Verner. 

Ještě nedávno měl Miroslav Verner na svých vizitkách dvě bydliště. V Egyptě totiž trávil i tři měsíce v roce. „Dnes už ne. Přenechal jsem práci i zodpovědnost z velké části svým spolupracovníkům. Věnuji se hlavně vědecké práci a do Egypta se vydávám jednou za rok.“ 

Egyptologie v emigraci 

Poprvé se do Egypta dostal na konci 60. let v expedici profesora Žáby. Viděl tak Núbii ještě před tím, než ji zalila přehrada. „Podmínky byly tvrdé. Žili jsme na katamaránu smontovaném v holešovickém přístavu. Lezli po skalách, dokumentovali nápisy, objevovali hroby. Bylo vrcholné léto, teploty kolem 60 stupňů.“ 

Pyramidy v Gíze - Foto: Jiří Hošek

Pyramidy v GízeFoto: Jiří Hošek

V roce 1971 profesor Žába zemřel, tým se rozpadl. Část lidí byla vyhozená, část odešla do emigrace. „Nebylo nic. V ústavu jsem zůstal já s fotografem a starším kolegou profesorem Váhalou, který v roce 1974 zemřel.“ 

Abúsír zbytečně podceňovaná lokalita 

Nějaký čas trvalo, než se podařilo osvícenější lidi na fakultě přesvědčit, že není možné vystoupit z mezinárodních závazků. „Nový děkan jel se mnou do Egypta, aby se přesvědčil, zda to má smysl. Když se vrátil, tak rozhodl, že práce budou pokračovat.“ 

Podařilo se získat koncesi, která je dnes základem činnosti v Egyptě. Licence se totiž udělují na fyzickou osobu. „Já jsem před pár lety předal licenci profesoru Bártovi. Bude platit tak dlouho, dokud o ni budeme mít zájem nebo dokud Egypt neshledá závažné důvody pro odebrání.“ 

„Oblast Abúsíru jsem prošel křížem krážem. Už před 1. světovou válkou tu pracovala německá společnost. Prostudoval jsem jejich deníky. Abúsír nebylo nahodilé rozhodnutí.“

Přepsat egyptské dějiny 

Svou práci v Egyptě korunoval objevem Neferefreova pyramidového komplexu. Podařilo se objevit další hrobky a památky, které zdobí egyptské muzeum. 

„Naše objevy umožnily přepsat jednu kapitolu dějin. A to zánik 4. dynastie králů, kteří stavěli pyramidy v Gíze a nástup panovníků 5. dynastie, kteří prosluli budováním slunečních chrámů a uctíváním boha Rea. Díky objevům v Abú síru se mnohé podařilo vyjasnit.“ 

Satelitní snímky jsme použili jako první 

Egyptologie dnes pracuje s unikátní technikou. „Jako první jsme začali na pyramidových polích provádět geofyzikální výzkum. Jako první jsme použili satelitní snímky. Dnes je to týmová práce, která se opírá o množství precizních dat.“ 

Egyptologie je pro profesora Vernera srdeční záležitost. „Člověka to žene neustále dopředu. Po odkrytí vstupu do hrobky chcete vědět, co je uvnitř, chcete vědět o dalších hrobkách, o celém pohřebišti. A to je začátek. Hlavní smysl je dozvědět se o osudech lidí, kteří tu jsou pohřbeni. To je předpokladem k pochopení doby, ve které žili a událostí, které zažívali.“ 

Martina Kociánová a Miroslav Verner - Foto: Adam Kebrt

Co pro Miroslava Vernera znamená Egypt? Jak se dívá na Asuánskou přehradu? Více uslyšíte v Archivu. 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová
Pořad: Host do domu  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace