Na první expedici žil v katamaránu, objevoval hrobky a smažil se. Egyptolog Miroslav Verner

21. duben 2016

Vybudoval Český egyptologický ústav. Objevoval hrobky v Abúsíru. Přední český egyptolog Miroslav Verner se poprvé do Egypta vydal před 50 lety. Jsou tajemství, o která by stál, a Egypt mu je zatím nevydal?

Otázek je celá řada. „Nedávno jsme prozkoumali hrobku královny Chentkaus III. A já bych rád věděl, kterého krále byla matkou. Teď čekám na výsledek výzkumu sousední hrobky. Mohl by přinést informace, které by tyhle otázky mohly zodpovědět,“ říká Miroslav Verner.

Ještě nedávno měl Miroslav Verner na svých vizitkách dvě bydliště. V Egyptě totiž trávil i tři měsíce v roce. „Dnes už ne. Přenechal jsem práci i zodpovědnost z velké části svým spolupracovníkům. Věnuji se hlavně vědecké práci a do Egypta se vydávám jednou za rok.“

Egyptologie v emigraci

Poprvé se do Egypta dostal na konci 60. let v expedici profesora Žáby. Viděl tak Núbii ještě před tím, než ji zalila přehrada. „Podmínky byly tvrdé. Žili jsme na katamaránu smontovaném v holešovickém přístavu. Lezli po skalách, dokumentovali nápisy, objevovali hroby. Bylo vrcholné léto, teploty kolem 60 stupňů.“

V roce 1971 profesor Žába zemřel, tým se rozpadl. Část lidí byla vyhozená, část odešla do emigrace. „Nebylo nic. V ústavu jsem zůstal já s fotografem a starším kolegou profesorem Váhalou, který v roce 1974 zemřel.“

Pyramidy v Gíze

Abúsír zbytečně podceňovaná lokalita

Nějaký čas trvalo, než se podařilo osvícenější lidi na fakultě přesvědčit, že není možné vystoupit z mezinárodních závazků. „Nový děkan jel se mnou do Egypta, aby se přesvědčil, zda to má smysl. Když se vrátil, tak rozhodl, že práce budou pokračovat.“

Podařilo se získat koncesi, která je dnes základem činnosti v Egyptě. Licence se totiž udělují na fyzickou osobu. „Já jsem před pár lety předal licenci profesoru Bártovi. Bude platit tak dlouho, dokud o ni budeme mít zájem nebo dokud Egypt neshledá závažné důvody pro odebrání.“


Oblast Abúsíru jsem prošel křížem krážem. Už před 1. světovou válkou tu pracovala německá společnost. Prostudoval jsem jejich deníky. Abúsír nebylo nahodilé rozhodnutí.

Přepsat egyptské dějiny

Svou práci v Egyptě korunoval objevem Neferefreova pyramidového komplexu. Podařilo se objevit další hrobky a památky, které zdobí egyptské muzeum.

„Naše objevy umožnily přepsat jednu kapitolu dějin. A to zánik 4. dynastie králů, kteří stavěli pyramidy v Gíze a nástup panovníků 5. dynastie, kteří prosluli budováním slunečních chrámů a uctíváním boha Rea. Díky objevům v Abú síru se mnohé podařilo vyjasnit.“

Satelitní snímky jsme použili jako první

Egyptologie dnes pracuje s unikátní technikou. „Jako první jsme začali na pyramidových polích provádět geofyzikální výzkum. Jako první jsme použili satelitní snímky. Dnes je to týmová práce, která se opírá o množství precizních dat.“

Egyptologie je pro profesora Vernera srdeční záležitost. „Člověka to žene neustále dopředu. Po odkrytí vstupu do hrobky chcete vědět, co je uvnitř, chcete vědět o dalších hrobkách, o celém pohřebišti. A to je začátek. Hlavní smysl je dozvědět se o osudech lidí, kteří tu jsou pohřbeni. To je předpokladem k pochopení doby, ve které žili a událostí, které zažívali.“

Martina Kociánová a Miroslav Verner

Co pro Miroslava Vernera znamená Egypt? Jak se dívá na Asuánskou přehradu? Více uslyšíte v Archivu.

autor: zk
Spustit audio