„Na to ve filmu Dukla 61 ani v dokumentech nebylo místo.“ Rozhovor se scenáristou Jakubem Režným
O tom, jak získal důvěru havířů, jak se zorientoval ve slangu a mluvě a jak pracoval s mýty a fakty, si s ním povídala Martina Kociánová, která sama pochází z Havířova.
„K tématu mě inspirovala krátká poznámka o té tragédii v knize Ivana Landsmanna, jak zazdívají šachtu a na dveře buší ještě živí horníci. To je legenda. Ono se to zazdívalo dva dny a ti horníci byli mrtví v řádu hodin,“ popisuje scenárista Jakub Režný.
„To, že ti chlapi byli uvěznění a že se tam potom pozabíjeli o trubku se vzduchem, to všechno je skutečnost. Mně z toho běhá mráz po zádech. Mluvil jsem se záchranáři, kteří tu hromadu těl objevili a pak je odnášeli na povrch. A o tom v tom filmu ani v dokumentech nebylo místo.“
„Ale čím byla ta tragédie významná, to byla ta záchranná práce. Protože potom se naprosto strašlivým způsobem zlepšila bezpečnost práce v dolech a díky možná těm 108 mrtvým se možná už nikdy nic takového neopakovalo, popisuje muž, který přípravou filmu strávil tři roky.
Proč Jiří Langmajer mluvil tak topornou ostravštinou? Kdo se odmítal dialekt učit úplně? Jak se živí scenárista, když tři roky dělá na nějakém filmu?
Související
-
Martin Knitl: Kouzlo ostravštiny
Jazykové fejetony: Ostrava. Mezi nejkratší a nejúdernější nářečí určitě patří ostravština. Naprosto svérázná podoba češtiny spjatá s hornickou tradicí v této oblasti.
-
Když umírá důl
Společnost OKD byla desítky let symbolem jistoty a značného majetku. Zpráva o zavření Dolu Paskov byla jak blesk z čistého nebe. Dokumentární pohled na plánovaný zá...
-
Scenáristka Marie Terezie: Několikrát mě napadlo, co by tomu ta nebožačka říkala
Mirka Zlatníková žertem říká, že je tiskovou mluvčí Marie Terezie. TV projektem věnovaným habsburské panovnici se zabývala 10 let. Stala se z toho doslova posedlost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
