Na vůni jehličí a kouzlo Vánoc jsme se těšili se svátečními "Hosty do domu"
Je doba Adventu a (před)vánoční zvonění "v přímém přenosu" nám obstaral slavný zvonař Petr Rudolf Manoušek. Zasvětil nás do tajů svého řemesla a dokonce nám živě zazvonil na vlastnoručně vyrobený "zvonek". O svátcích jsme hovořili samozřejmě i s hercem Romanem Vojtkem; koupi "ekologického" vánočního stromku nám doporučila jeho kolegyně Jitka Smutná; jak na vánoční cukroví radil novinář Jiří X. Doležal; za Ježíškem do Božího Daru jsme se vypravili s náčelníkem horské služby Rudolfem Chladem. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE).
V pondělí byl naším hostem známý zvonař Petr Rudolf Manoušek. Jméno jeho dílny je známé u nás i ve světě. Jak by ne. Manouškové jsou významný český zvonařský rod, který začal s výrobou zvonů kolem r. 1900. Jedním z nejpozoruhodnějších "výrobků" dílny je stavba Pražské mobilní zvonkohry s 57 zvony, která je svého druhu světovým unikátem. Po osudové povodni v r. 2002, kdy byla zničena jeho zbraslavská dílna, pokračuje v odlévání zvonů ve spolupráci s nizozemskými kolegy, kteří mu nabídli zázemí. Z rozhovoru s Pavlem Kudrnou jsme se dozvěděli mnoho nového o této zajímavé a málo známe profesi. Dostalo se nám vysvětlení jak se odlévají zvony a podle čeho se pozná kvalitní a nekvalitní zvon (dobrý zvonař to prý nutně musí umět rozeznat). Dostali jsme odpověď i na otázku, proč se zvony složitě zdobí a opatřují nápisy, "když je prakticky nikdo nevidí" a práci zvonařů tak nelze jaksepatří ocenit. Existují pravidla, co na zvon napsat? Jak se "vyrábí" zvuk zvonu a jak se ladí? Dá se opravit tzv. puklý zvon? Nejen na tyto otázky jsme se dočkali odpovědi spolu s Pavlem Kudrnou. Jestli vás zajímá, jak zvonaři experimentují s jiným než "klasickým" tvarem zvonu, poslechněte si audio záznam celého rozhovoru.
Muzikál, činohra, tanec, moderace - všem těmto oborům se věnuje Roman Vojtek, který přišel do studia ČRo 2 - Praha v úterý. Zitu Senkovou zajímaly mj. jeho dojmy a pocity ze seriálu České televize "Vyprávěj", který nás vrací do doby, kdy této zemi vládla komunistická strana. Pro R. Vojtka prý představuje více než rok intenzivní práce se skvělými kolegy. Dosud se věnoval převážně divadlu. Nabídka na seriálovou roli tak byla příjemnou změnou a příležitostí "přehodit na delší čas výhybku". Točilo se v různých lokacích a často se vstávalo nad ránem, protože natáčení začínalo už v 6 hodin. Byla to prý ale nádherná práce, která všechny herce bavila už kvůli dobře napsanému scénáři. I když, podle názoru R. Vojtka a jeho "seriálové ženy" Andrey Kerestešové, měli mít spolu víc milostných scén. Z pohledu diváka se totiž jejich seriálové dítě "narodilo ze dvou polibků". Vzpomínal také na 1. ročník taneční soutěž Star Dance, ve které se stal historicky prvním vítězem. Dodnes se vídá se svou taneční partnerkou Kristýnou Coufalovou a dostávají objednávky na různé společenské akce a plesová předtančení. To vyžaduje stálý a pravidelný trénink. I přes sportovní průpravu a role v muzikálech je ale profesionální tanec pro R. Vojtka "úplně jiným druhem pohybu". Člověk navíc musí odbourat hluboko zakořeněná klišé. Měsíc např. trvá, než neprofesionál pochopí základní postoj na parketu. Přes vítězství v taneční soutěži má ale R. Vojtek z plesů hrůzu a je přesvědčen, že tančit vůbec neumí.
V pořadu Setkání jsme se středu přivítali herečku Jitku Smutnou. Televizní diváci ji znají ze seriálů Nemocnice na kraji města nebo Ordinace v růžové zahradě a hrála také v mnoha filmech. Původně chtěla být novinářkou, ale pak se rozhodla pro DAMU. Začínala v Pardubicích a pak odešla za režisérem Janem Kačerem do Ostravy, kde strávila 14 let. V r. 1990 se vrátila do Prahy a nastoupila do Národního divadla. Diváci za ní chodili i do Divadla bez zábradlí a Kolowratu. V současné době je v angažmá v Městských divadlech pražských a cítí se spokojená. Ve volných chvílích píše verše a skládá písničky. Její talent zdědila i dcera Tereza, která zpívá s několika kapelami a hostuje v Národním divadle. "Nejvyšší hodnotou je pro mne směřování k životní harmonii," říká herečka, která také ráda zahradničí, je vášnivou čtenářkou a ochránkyní životního prostředí. Vánoční stromek si koupila v kontejneru (tedy i s kořeny, tak, aby se dal potom vysadit na zahradě), nejezdí autem, ale veřejnou dopravou a pečlivě třídí odpad. Snaží se neplýtvat a odhadovat správnou míru rozmařilosti. Podle ní ale individuální přístup k ekologii naší planetu nespasí. "Průmyslová výroba a chování některých zemí je největším viníkem znečištění. Ale povědomí o ekologii je nutné šířit, a to hlavně mezi dětmi", řekla Vladimíru Krocovi.
Redaktor týdeníku Reflex Jiří X. Doležal je jeden z nejznámějších zastánců legalizace marihuany u nás a ve čtvrtečním rozhovoru se Zuzanou Vojtíškovou neskrýval své uspokojení nad rozhodnutím vlády, týkající se limitů pro držení tzv. přírodních drog. "Kvůli rozhodnutí vlády mám po práci", glosoval se smíchem. O problematice drog napsal do Reflexu mnoho reportáží, ke kterým si často sám pořizuje fotografie a vydal také několik knih. Zabývá se ultrapravicovými extremistickými skupinami a různými náboženskými sektami. Největší ohlasy měly letos jeho články proti domácím porodům. Ve schránce se mu kupily stovky dopisů od jejich zastánkyň, které ale "neměly konkrétní, ale spíš emotivní ráz", podotkl náš host, který se v těchto dnech překvapivě věnuje pečení vánočního cukroví. I když slovo "pečení" není tak úplně přesné. Po předešlých zkušenostech, kdy cukroví připálil, už preferuje spíše nepečené druhy. Jeho žena mezitím uklízí. Mají to tak doma rozděleno a báječně jim to funguje, dodal. Tradiční model manželství, kdy žena vaří se mu nelíbí. "Příprava jídla totiž dává ženě obrovský prostor pro manipulaci s mužem, který vždycky přileze k plnému talíři", zaznělo z úst J.X. Doležala. V audio záznamu si můžete poslechnout více.
Celý páteční den byl ve znamení přímého přenosu z "Ježíškova městečka" Božího Daru. K přenosovému mikrofonu jsme pozvali místního náčelníka horské služby Rudolfa Chlada. Rodilý Karlovarák nemohl vydržet zahálet v údolí pod majestátným Klínovcem. Táhlo ho to z kanceláře do hor, a tak se kolem r. 1970 přistěhoval na Boží Dar. Horská služba pomáhá návštěvníkům nejen v zimě, ale také v létě, kdy hledá zbloudilé turisty. Záchranné akce jsou zde díky strmým svahům stejně náročné jako v jiných horách. Horské službě přibývá práce i s místními lidmi. Božím Darem nás celý páteční den provázeli Jan Burda a Zdeněk Trnka.
Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
