„Na výzvy musíte říct ano.“ Didgeridooista Ondřej Smeykal napsal hudbu k opeře Jaroslava Duška

Opera L2 Brána života popisuje jakýsi lékařský zázrak. Jaroslav Dušek ji napsal podle knihy Na cestě do jiné dimenze, ve které Clemens Kuby popisuje, jak i přes diagnózu doživotního ochrnutí za rok a půl vstal z postele. Na přepis příběhu do opery Dušek oslovil Ondřeje Smeykala.

„Já jsem samozřejmě řekl ano. Na výzvy, to si pamatujte, musíte říct ano. Děsíte se až po letech,“ směje se náš nejznámější hráč na didgeridoo. „Ta kniha mě ale naprosto uchvátila. Tam je totiž jeden klíčový bod. A to je dech.“

Klíčový byl dech (jako u didgeridoo)

Dech byl klíč k tomu, že se Clemens Kuby nakonec uzdravil. „On měl obrovské bolesti. Nemohl ani pohnout víčky. Takže dělal jen malé nádechy a malé výdechy,“ vysvětluje Smeykal. „A naprosto mimoděk upadal do hlubokých meditací... No a didgeridoo je právě taky celé o dechu.“

Hudební motivy zpracovával přes dva roky. „Na každý klíčový bod příběhu jsem volně improvizoval,“ popisuje princip práce. "A začali se mi objevovat takové repetitivní motivy, které jsem nerozezníval jenom rty, ale i od bránice hlasem, zpíváním.“

Jak rozepsat didgeridoo pro celý orchestr?

Motiv pak hrál půl roku. „Přesně jsem si určoval, kde a jak používám alikvótní tvar. jak pohnu čelistí, tvářemi, bránicí. Který tón zpívám v intervalu do toho nástroje s fundamentálním tónem vibrace rtů. A najednou z toho vznikla jasná struktura pěti pohybů, které se daly popsat.“

Stačilo rozhodnout, pro který nástroj. „Jestli vycházím od rytmiky a jdu směrem k melodii, anebo cítím, že tenhle motiv ponese sbor a pod něj hledám zbytek kompozice.“ Z dema celého díla na didgeridou pak hudbu přepsal do partitury. „Člověk k tomu musí mít velkou dávku imaginace a vizualizace.“