„O téhle mojí stránce ví málokdo.“ Jaký je celoživotní sen Báry Basikové?

27. březen 2017

Z jejího zpěvu zní naléhavost, syrovost a emocionalita. A stejně tak i z jejího rozhovoru o velké profesní proměně.

Letos završí turné s Michalem Pavlíčkem a legendární skupinou Stromboli. Odstartovalo v roce 2014. „Tenkrát se v nás mísily různé pocity. Nečekali jsme, tolik lidí. Ale aniž jsme si to uvědomovali, psali jsme tenkrát dějiny české hudby. A to se potvrdilo. Přišli na nás pamětníci a přivedli i svoje děti.“

Písničky prý chtěli odehrát stejně jako tenkrát. Něco se ale změnilo: image Báry Basikové. V 80. letech holdovala výraznému líčení a avantgardním kostýmům. „Na jevišti jsem exhibicionista a chtěla jsem být vidět,“ vzpomíná zpěvačka.

„Lety jsem se ale dopracovala k tomu, že méně je více a stačí, když za člověka promlouvá zpěv a hudba. Na koncertech se Stromboli už neskáču v minisukni. Vše by mělo být adekvátní věku,“ konstatuje Basiková.

Celý život touží po komické roli

S věkem se taky posunul její projev v muzikálu Jesus Christ Superstar, ve kterém účinkuje už 20 let. Chápe prý věci a situace, kterým dřív moc nerozuměla. Na kontě má i Johanku z Arku, Kleopatru nebo Rusalku, tedy postavy veskrze tragické. Přitom paradoxně celý život touží po komické roli.

„Se mnou je sranda a dokážu bavit společnost. O téhle mojí stránce ví málokdo. Těch vážných a éterických postav bylo hodně a všechny umírají. Mockrát jsem si zažila smrt na jevišti.“

Nové album podle zlatých 80‘

Přiznává, že dlouhá pauza od posledního alba byla možná následkem lenosti. „Prostě se mi nechtělo. Asi to je znamení a pak se člověk zas pustí s chutí do práce.“ Připouští, že CD dnes moc na odbyt nejdou. Ale je to pro ni artefakt, který lze vzít do ruky a mít ho na památku.

„A taky chci, aby po mně něco zbylo, protože když je člověk umělec, tak má tvořit.“ O jakou hudbu půjde? Bude to prý návrat k syntetizátorovému popu 80. let.

autoři: Jitka Novotná , eh
Spustit audio