Petr Nováček: Novinářská elita je na vyhynutí. Patrně to způsobil internet
S politiky chodí na pivo. Cenu za celoživotní dílo by radši nedostal. A ve volbách volí menší zlo. Takové jsou postoje jednoho ze třech současných největších politických komentátorů u nás.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček získal nedávno ocenění za celoživotní přínos. Jak se podle něj proměnilo komentátorské povolání od 90. let? „Proměnilo se tak, že dnes jsou komentátoři, kdysi elita novinářů, na vyhynutí. Pravděpodobně to způsobil internet,“ říká.
Čtenáři prý dnes mají pocit, že „stačí klepnout do klaviatury a vědí všechno“. Nepotřebují, aby jim k tomu ještě někdo něco říkal. Komentátory tak postupně nahradili analytici. „I BBC má analytiky. Nikoli komentátory.“
Mladým komentátorům nevěřím
Generační výměnu ve velkých denících v 90. letech, kdy se komentátory stali mladí lidé, považuje za výjimku. „Komentáře mají svou zásadu. Vždy sdělujete svůj názor. Komentovat by měli lidi s vědomostmi. Ale hlavně se životní zkušeností.“ Komentářům 28letých novinářů prostě nevěří.
„Vyžaduje to i určitou deviaci,“ vyznává se z lásky ke své práci „od nevidim do nevidim“. „Byl jsem třeba na 244 stranických sjezdech. Když mi ukážou v televizi sálek, tak vám hned řeknu: Hele, Olomouc, tam na mě házeli vajíčka.“
Cena na cestu do hrobu
V roce 2000 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Letos v červnu pak cenu Opus Vitae. „Cena mě těší. Ale mám pocit, že je to cena na cestu do hrobu. Proč jsem nedostal třeba Cenu Karla Havlíčka? To byl politický komentátor,“ vtipkuje na adresu hodnotitelů.
„Těší mě aspoň, že v tom nejsem sám. Jsme v tom tři.“ Kromě něj cenu získali v minulosti ještě Jan Petránek (2013) a Zdeněk Velíšek (2014). Na rozdíl od jiných komentátorů si s politiky tyká a chodí s nimi na pivo. „Chodím kultivovat zdroje,“ směje se.
Čím podplácí politici
„Musíte ale chodit s každým zvlášť, jinak jeden hlídá toho druhého a nic vám neřeknou.“ Nikdo se ho prý zatím ještě nesnažil koupit. „Za peníze ne. Před listopadem mě zkoušeli uplatit jogurtem a pistáciovým pudingem.“ Politici se vám spíš snaží podšoupnout nějaký názor.
Václav Havel mu nabídl stát se hradním úředníkem. Odmítl. Dvakrát dostal nabídku od politických stran, aby za ně kandidoval do senátu. Odmítl. „Ono by se špatně vracelo. Nezískal bych už důvěru veřejnosti zpět. My nejsme Amerika.“
Koho volí
V současné politice nevidí svého favorita. A nevolí ani pořád stejnou stranu. „Mé oblíbené strany vzala voda,“ přiznává. „Dnes volím second best.“ Tedy tu ještě přijatelnou. „Anebo jsem volil negativní volbou.“ Tedy stranu, která je schopná porazit tu, kterou určitě nechce vidět jako vítěze.
Z jakých českých i zahraničních zdrojů čerpá informace? Co stojí za to číst? Jak se vyrovnává s arogancí některých politiků? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
