Plazi dokáží žít bohatým duševním životem, říká Petr Velenský
Vedoucí oddělení plazů pražské zoologické zahrady Petr Velenský nás seznámil s málo známými zvyklostmi chování plazů. Petr Velenský byl našim středečním (20.10.) hostem Setkání Hosta do domu.
Petr Velenský dnes pracuje jako kurátor pavilonu plazů, obojživelníků, ryb a bezobratlí, a to od 1981. V pražské zoologické zahradě prošel celou řadou oddělení, staral se o nejedno zvíře nejprve jako chovatel, vrchní chovatel i inspektor zvěře. Od malička jej ale lákali hlavně hadi, resp. celý druh, který označujeme jako Plazy zahrnující ještěry, krokodýly či želvy. To, že je svými svěřenci přímo fascinován je patrno z každé jeho věty. "Had je vrchol estetické dokonalosti. Všechny přírodní výtvory, a to jak zvířata tak rostliny, se tak dlouho precizovaly až došly k dokonalosti, která je vždy krásná. Had je dokonalý a tedy i krásný," říká P. Velenský.
Málo se také ví, že všichni Plazi dokáží mít bohatý duševní život. Jejich schopnosti se příliš neliší od savců, např. od psa. Po hadovi nikdo nechce, aby se k němu lísal jako pes. Až v posledních 10 letech se jejich pozorováním postupně dozvídáme, že řada Plazů dokáže mít bohatý duševní život. Jako příklad uvedl P. Velenský velké želvy. "S úžasem zjišťujeme, že si želvy jsou schopny oblíbit konkrétního chovatele, jiného zase nemít rády. Dokáží přijít na zavolání svého jména nebo se přiblíží k oblíbenému chovateli jen pro potěšení ze vzájemné blízkosti. Dokáží se naučit rozeznávat každodenní režimy v zahradě, jako je např. uklízení," řekl P. Velenský a dodal: "Želva se v době uklízení ani nehne a spí. Pokud ji ale navštívíte s někým cizím tak si hned řekne: „Je tady návštěva a možná pro mě bude mít jablko“. Zvedne se a přijde za vámi. Mají prostě čilé duševní projevy, které naznačují, jak moc jsme se mýlili v posuzování jejich chování. Pochopili jsme je až když jsme k nim pronikli," dodává.
Pro potvrzení svých slov přidává historku, která se opakuje každý víkend: "Manželka předvádí návštěvníkům velké želvy. Jejich cvičení dovedla tak daleko že už zvířatům nemusí nabízet pamlsek. Jen řekne: „Toro, pojď se nám představit“ a želvák Toro se zvedne a jde se představit. Pak řekne: „Děkujeme Toro a teď bych prosila Ebrharda.“ Ten se zvedne a jde se také představit. Návštěvníci jsou zcela unešení, naprosto fascinováni. Otvíráme jim tak totiž nový obzor. Až dosud si asi nikdo nedokázal přestavit, že by želvy by mohly tímto způsobem reagovat. Odměnou zvířete je dobrý vztah s chovatelem a ani již neočekávají nějaký pamlsek."
P. Velenský se stal vedoucím oddělení plazů pražské zoologické zahrady jen pár dnů před ničivými povodněmi, které postihly Trojskou zoologickou zahradu v srpnu 2002. Nerad na ty dny vzpomíná, po povodních museli začínat úplně od začátku. Na druhou stranu se jim tehdy podařilo evakuovat zvířata cca 48 hodin před zaplavením zahrady. Naštěstí ani nebyla „jeho“ zvířata nějak výrazně vystresovaná. "Nepozoroval jsem na nich žádné příznaky blížícího se stresu. Ale rozhodně to nebylo jednoduché. Želva má obrovskou váhu cca 200 kg. Na jejím krunýři nenajdete za co ji chytit a navíc jsou to velmi silné osobnosti. Velmi neradi si nechávají vnutit přání druhých. Když ji zvednete a posunete např. o 20 cm vlevo, tak jakmile ji položíte na zem, tak se vráti na původní místo a ještě přidá pár centimetrů. Jsou to velmi vyhraněné osobnost a navíc každá je jiná. Dá se říci, že želva je jedním z nejtvrdohlavějších Plazů," dodává s úsměvem na rtech.
Specialistou pražské zoo je také chov Varana komodského. Jeho získání bylo velmi zdlouhavé a velmi svízelné. Nakonec prezident Václav Klaus dostal jeden pár, jako státní dar, indické prezidentky (v roce 2004). Naše zahrada má ale v zahraničí velmi dobrou pověst a také velmi dobrou tradici v chovu plazů, což prý také napomohlo k získání tohoto velmi vzácného, a ve volné přírodě již téměř vyhynulého ještěra. Stejně vzácný je i chov krokodýlů Gaviálů indických. Chovem několika málo posledních exponátů ale každý návštěvník pavilonu přispívá na jejich záchranu ve volné přírodě. Jedna koruna ze vstupného pomáhá financovat např. motorové čluny se strážci volné přírody na řece, kde konkrétní plaz žije. "Je to moderní způsob pomoci většiny velkých a prestižních zoologických zahrad na světě. A asi to bude cesta, jak pomoci volné přírodě i v budoucnu," uzavírá P. Velenský.
Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru se Zuzanou Burešovou ...
Pokud jste nestihli pondělní rozhovor s předsedkyní České gerontologické společnosti Ivou Holmerovou, přečtěte si článek Pavly Kopřivové: "Seniory zraňuje označení důchodce"
Nezapomeňte si přečíst článek Jana Profouse, který mapuje úterní rozhovor Vladimíra Kroce a Davida Kollera. Více zde: David Koller nasedmkrát hořící!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
