Podle Blahoslava Maršálka nesmíme přírodu znásilňovat, ale podávat jí pomocnou ruku

13. prosinec 2011

V úterý (13. prosince) byl hostem Dvojky a magazínu „Je jaká je“ jeden z držitelů ocenění Česká hlava 2011 Blahoslav Maršálek.

Sinice jsou „dinosauři“ planety
Za ekologickou metodu ničení sinic ve vodních nádržích získali Blahoslav Maršálek se svým kolegou Františkem Pochylým ocenění Česká hlava 2011. „Potěšilo nás to, protože výzkum se děje na mnoha frontách a my jsme jeden problém dokázali dotáhnout do konce. Nebyl to jednoduchý rébus, protože sinice žijí na této planetě již bezmála 4 miliony let a jsou velmi přizpůsobivé. Metody jejich ničení je třeba často kombinovat.“ Oba vědci se „dali dohromady“ díky sdělovacím prostředkům, které informovaly o práci Blahoslava Maršálka. Reportáž slyšel František Pochylý a tak začala jejich úspěšná spolupráce.

Převratná metoda je založena na míchání vody
Sinice jsou "šikovné" mikroorganizmy, které se dovedou chovat jako bakterie i jako rostliny. Dokážou napadnout ekosystém a stát se dominantní. Tím zničí biodiverzitu a ekosystémy kolabují. „Náš úspěch je v tom, že sinice neničíme. Přírodu nemůžeme znásilňovat, ale podávat jí pomocnou ruku tím, že pomůžeme přirozené konkurenci.“ Tyto mikroorganizmy si několikrát denně „chodí loknout“ světla a pak se u dna skryjí ve tmě. To udělají několikrát za den. Když se voda zamíchá a okysličí, znepříjemní jim to život. Na tom je založena metoda Blahoslava Maršálka a Františka Pochylého. „Není v tom chemie a celý proces je založen na systému prokysličování vody.“

Sinice Nostoc

Sinice mohou být viníkem rakoviny
Sinice nejsou problémem čistě evropským, ale celosvětovým. Zamořují zdroje pitné vody, což je problém např. v Africe a Jižní Americe. Způsobují např. zažívací problémy, potraty, karcinomy jater a degradaci imunitního systému. B. Maršálek navštívil mnoho zemí a pomáhal čistit vodu. „Každá nádrž je originál a problém sinic nelze řešit přes kopírák. Vždy se snažíme vymyslet účinnou metodu a dosahujeme dobrých výsledků.“ Za pomoc se prý domorodci odvděčují vědcům tím, že u nádrže třeba zorganizují taneční slavnost. „Oni si upřímně váží zdraví svého a svých blízkých. Ten vděk dávají velmi lidsky najevo. Úspěšné patenty a ocenění se vám v tu chvíli zdají jako nepodstatné. Ta pravá a skutečná satisfakce je v tom, že naše počítání přináší lidem radost a zdraví. To jediné má skutečný smysl.“

Vědci jsou „hračičkové“
Podle B. Maršálka nejsou vědci žádní „suchaři“. Je to prý rozšířené klišé a opak je pravdou. „Vědci jsou velmi hraví. Na tom je založené originální myšlení. Já sám jsem účinkoval v několika kapelách. Kolega František Pochylý je věkem úctyhodný muž, ale duší je to mladík. Je velmi tvůrčí. Naproti tomu znám studenty, kteří jsou duší ubrblaní staříci.“

Více informací najdete v záznamu rozhovoru s Marií Retkovou.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.