Podle etnologa Luboše Kafky se dřív pomlázkou vyšlehávaly nejen holky, ale i dobytek

„Starší české přísloví říká: Dny nejkratší, svátky nejdražší,“ připomíná etnolog Luboš Kafka. „Podobné vnímání měli i naši předkové, kdy Vánoce byly chápány jako radostný příchod Spasitele na svět, kdežto Velikonce jsou, vedle radostné zvěsti zmrtvýchvstání, připomínkou Kristovy bolestné smrti na kříži.“

U nás na vsi

Kromě liturgických slavností je i spousta tradic lidových. „Velikonoce jako svátky jara oslovují věřící i nevěřící a vážou se k němu prastaré zvyklosti a obyčeje. Naši předkové se snažili například zabezpečit zdraví svoje i domácích zvířat třeba umýváním v tekoucí vodě a vykrápěním místností v hospodářství.“

Podle Luboše Kafky je i pomlázka starým zvykem a v českém prostředí je doložená od 14. století. „Ale je to zvyk daleko starší a lze o něm uvažovat jako o předkřesťanském či pohanském. Zvyk spočíval v tom, že šleháním se předávala síla vyšlehávanému objektu. Slovo ‘objektu‘ říkám záměrně, protože tenkrát se vyšlehávali nejen lidé, ale i hospodářský dobytek.“

Vajíčka syrová, vařená, zdobená i malovaná

Vajíčka jsou dodnes výrazným velikonočním symbolem. „Je to kolední odměna a nejčastější barvou byla červená, která označovala barvu života a v křesťanském prostředí se interpretovala jako krev Ježíše Krista.“ Původně se zdobila plná vejce, ať už syrová nebo vařená.

V novověku se ke zdobení začaly používat nejen různé motivy, ale i technika. „Je to například batikování, nanášení barevných vosků, vyškrabávání, leptání či polepování sítinou nebo slámou.“ Některé způsoby zdobení jsou pro určité regiony tak typické, že odborník prý na první pohled pozná, ze kterého kouta republiky vajíčka jsou.

Teorií o tom, jak a kde se objevil zajíček jako symbol Velikonoc, je spousta. Podle etnologa Luboše Kafky jsou mnohé nepodložené|foto: pixabay.com

Odkud přihopkal zajíček?

Dalším symbolem se v posledních letech stal i zajíček. „Je teď poměrně populární a stává se z něj i u nás jeden z velikonočních symbolů, i když souvislost s tradiční kulturou u nás není příliš dlouhá.“

Teorií o tom, co má ušák společného se svátky se podle etnologa různí. Podle některých pochází tento symbol z Byzance, kde byl jedním ze symbolů Krista. „Podle dalších souvisí s pohanským kultem bohyně, která proměnila ptáčka v zajíčka, a on jí z vděčnosti snášel každý rok vajíčko.“ V německém prostředí pak nosí zajíček dětem dárky.

Velikonoční kuchařka

Piškotový beránek a jidáše patří neodmyslitelně na sváteční stůl. I mazance. „Dřív se připravoval hlavně ze sýra a vajec a měl charakteristický kruhový tvar. Tomu dnešnímu sladkému se blíží až recepty z 18. a 19. století.

„Zajímavé je, že nebyl jen nějakou obřadní stravou, ale figuroval jako dar a magický prostředek. Mazance se kutálely po brázdách polí, aby byla větší úroda, a jeho zbytky se zakopávaly do zahrad a polí, aby víc plodily.“

Luboš Kafka|foto: Elena Horálková