Podle Miloše Skalky staré desky nepatří do popelnice, ale na gramofon

Když se řekne Miloš Skalka, je jasné, že bude řeč o písničkách. Jeho motto zní: „Starý desky jsou hezký, starý desky nepatří do popelnice, starý desky patří na gramofon“.

Jak se rodí evergreen nebo hit? To prý nikdo nepozná a v době jeho vzniku to nelze na 100% odhadnout. „Jsou písničky, od kterých si autoři nic neslibují, a ono ejhle! Hit je na světě!“. Podle Miloše Skalky neexistuje interpret nebo autor, který by ho nechtěl natočit. „A když to říká, já mu to nevěřím, i když hit má krátký život. Jedná se v podstatě o sezónní záležitost.“ Něco jiného je evergreen, tj. píseň, která je „věčně zelená“. „Jsou to nestárnoucí melodie, které přebírají později další interpreti a dávají jim vlastní punc.“ Není to tak dávno, co se na naší scéně objevily nové verze písní, např. Zrcadlo ze zpěvníku Karla Černocha. „Ta nová generace, do které patří i moje dcera, má ale pocit, že jde o zbrusu novou věc. Musel jsem jí vyvést z omylu a zahrát jí, jak to znělo původně, aby uvěřila, že to není novinka, ale „stařenka“.“ Nový kabát ale nemusí evergreenu vždy sedět. „Je třeba, aby byl dobře a poctivě ušitý. Pak mi nevadí,“ řekl Miloš Skalka a dodal, že současná hudba křísí staré písně docela často. Termín „věčně zelená píseň“ vznikl v 50 a 60. letech, kdy se takto označovala hudební produkce z 20 let.

V dnešní době chrlí média záplavu hudby a člověk se ztrácí v nadprodukci. „Dříve, když vyběhla nějaká píseň, člověk jí poslouchal třeba rok. Dnes je nahrávka jako prskavka.“ Je to tím, že současná hudební scéna má závažný problém: chybí jí právě evergreeny. „Hudba má mít melodii a rytmus. Dnes zní z reproduktorů jen rytmus a kvůli nedostatku melodie není možné si z nich něco zapamatovat. Proto se žádná z tzv. spotřebních písní nestane evergreenem.“

Pro hudbu a její šíření má klíčový význam rozhlas a internet. „Pomáhají šíření muziky a tomu, aby se posluchači s novými písněmi seznámili. Internet navíc obsahuje klipy. Nejsem ale přesvědčený o potřebě vizuální podoby. Někdy si říkám, že to brání fantazii. Videoklip mi tu vlastní sváže. O to je lepší rozhlas, při kterém posluchač může pustit fantazii na špacír.“

Zda klasická hudba snese moderní kabát je podle Miloše Skalky věčnou otázkou. I když tzv. vážná hudba se novým úpravám nevzpírá. „Když je to uděláno „muzikantsky“, tak proč ne. A kladných příkladů je mnoho.“ Velkým problém současné hudby je její nelegální stahování. Dnes se ale mnoho skupin a interpretů ani „neobtěžuje“ s nahráváním CD a umisťuje svou tvorbu rovnou na internet. Je ke stažení za mírný poplatek a to je prý jedna z cest, jak zabránit nelegálnímu vypalování. „I když, je lepší koupit si CD disk protože, mít něco v ruce je mít něco v ruce. Je to lepší, než mít hudbu schovanou někde na počítači“. Přesto se, podle Miloše Skalky, blíží soumrak CD. „Časem zmizí, stejně jako vinyl.“

Miloš Skalka připravuje a moderuje pořady Dvojky „Starý desky jsou hezký“ a „Kulaté noty“. Spolupracuje i na pořadu Karla Gotta - Zpátky si dám tenhle film. „Jsou to jeho vzpomínky, jeho autorský pořad, libuje si, že je diskžokejem. Pomáháme dát mu pořad dohromady a sháníme mu nahrávky. Za těch 52 let, kdy zpívá profesionálně, toho prý mnoho zažil a poznal spoustu vynikajících zpěváků, takže je z čeho vybírat."

Miloš Skalka a Karel Gott|foto: Martin Kutil

Občas píše i texty, např. Pretty Woman právě pro Karla Gotta. Stále se věnuje i diskotékám a velmi ho to baví. „Jsou to takové ty klasické, kdy říkám něco o písních, které pouštím. Nejedná se o současné diskotéky, kdy se z reproduktorů valí jednolitý proud hudby. Baví mě to a snad to baví i posluchače. Je to zvláštní, ale neumím si představit, že bych některou ze svých diskoték nezakončil písní „New York, New York“ od Franka Sinatry.“

Více informací a postřehů najdete v záznamu rozhovoru s Marií Retkovou.