Pomlázka je od slova omlazení. Podle etnoložky nemá nic společného s výpraskem
Proč se za vyšlehání nemá dávat vyfouknuté vajíčko? Jakou barvu má mít správná kraslice? Kde se vzal velikonoční zajíček? A proč se říká: Aby tě nepokakal beránek?
Velikonoce jsou úzce spjaté s Biblí. „Naši předkové byli věřící křesťané, ale přitom žili v přírodě. To se krásně propojovalo ve zvycích,“ říká etnoložka Jiřina Langhammerová. Obzvlášť na venkově se jich ještě dodržuje spousta.
Výprask vs. omlazení
Pomlázka je tradice, na kterou se ale v moderní společnosti pohlíží jako na násilí proti ženám. „To ale není bití. Ono se to jmenuje pomlázka od slova pomlazení. To znamená omlazení milované bytosti.“
Spletené zelené proutky v sobě mají sílu Země „a my ji chceme přenést v tom blahodárném významu na tu milovanou osobu“. Takže, pánové, pamatujte si: „Přitvrdit není nutné!“ apeluje Jiřina Langhammerová. Stejný omlazující efekt má mít polévání vodou. Odměnou je vždy koleda.
Není vejce jako vejce
Kraslice ale nemá být krásně pomalované vyfouknuté vajíčko. „Je to symbol života a podle staré tradice musí být plné. A navíc červeně obarvené.“ Slovo „kraslice“ je totiž odvozené od staročeského krásný, červený. „Je to barva krve, symbol života,“ vysvětluje etnoložka.
„Pokud chcete obdarovat milého, dejte mu plné červené vajíčko.“ Když se začaly skořápky složitě zdobit, vajíčka se vyfukovala a vznikly tzv. výdumky. Proto si dnes lidi pletou kraslici s krásně pomalovaným, ale prázdným vajíčkem. Podobnou novotou je i velikonoční zajíček.
Zajíček přiběhl od sousedů
„To bylo dovezeno z Německa už za první republiky. Dnes už vlastně nikoho nenapadne, že je rozdíl mezi beránkem, zajíčkem nebo kuřátkem. Všechno to jsou mláďata, takže se to spojilo dohromady. Ale s českou tradicí to nesouvisí,“ vysvětluje etnoložka. A proč se říká: Aby tě nepokakal beránek?
„Začínáme novou etapu. Kristus vstal z mrtvých, příroda se obrodila a my tomu musíme naproti i oblečením. To je taková příjemná záležitost pro ženy,“ usmívá se etnoložka. Platilo to prý i v minulosti. „Otevírala se okna, lidé se po dlouhé zimě třeba poprvé vykoupali. Všechno směřovalo k obnově, k pocitu novosti.“
Jaká byla v minulosti spotřeba vajec o Velikonocích? Jaké barvy a techniky se k malování používají? Jak stará je tradice pečení velikonočního beránka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.