Host do domu6. září  2017 v 11:05  

Povinná předškolní docházka škodí hlavně rodičům. Jedny zneklidňuje, v jiných vzbuzuje falešné představy

Od září 2017 musejí 5leté děti povinně do školky. „Skrytě nám tím o rok narostla povinná školní docházka,“ říká Eva Opravilová

Od září 2017 musejí 5leté děti povinně do školky. „Skrytě nám tím o rok narostla povinná školní docházka,“ říká Eva Opravilová

Do školky ano, nebo ne? Kde dělá společnost ve výchově dětí největší chybu? A jak školky fungovaly před 200 lety? S odbornicí na předškolní vzdělávání doc. PhDr. Evou Opravilovou.

V pondělí šly pětileté děti do školky poprvé povinně. Eva Opravilová, která se dlouhodobě věnuje předškolní pedagogice, si není jistá, jestli jde o dobré rozhodnutí. „Čekala bych, že rodiče tu nabídku školek pochopí sami,“ říká. 

„Skrytě nám tím o rok narostla povinná školní docházka. Hlavně to ale škodí v tom smyslu, že rodiče dostanou pocit, že teď mají konečně vystaráno. Že přípravu na školu za ně přebírá instituce. To ale pravda není… Některé rodiče to taky může zneklidnět, že snad svoje dítě nevychovávají správně.“ 

Předškolní přípravky nepomohou 

Podle odbornice se problém přípravy na školu trochu vymkl z rukou. „V zahraničí třeba vůbec nechápou, co je odklad školní docházky. U nás se z toho stal traumatický bod. Existují dnes kvůli tomu různé přípravky. Mezinárodní výzkumy ale ukazují, že rozdíly mezi připravenými a nepřipravenými dětmi se během 3–5 měsíců setřou.“ 

„Mezinárodní výzkumy ukazují, že rozdíly mezi na školu připravenými a nepřipravenými dětmi se během 3–5 měsíců setřou.“

S kvalitou našich školek je ale spokojená. „V zásadě naplňují ideál. Ale zároveň tam panuje určité napětí, jestli dělají dost a jestli by nemělo být někde přesně vyznačeno, co by měly dělat. To je třeba současný problém přezkušování z toho, jak jsou děti připraveny,“ upozorňuje. 

Domácí předškolní vzdělávání? 

„Obávám se, aby si mateřské školy nevytvářely nějaké bariéry, že dítě musí něco za každou cenu naučit. Co na tom, že poplete barvy? Důležité je, aby umělo samo jednat a vystupovat.“ Otázka přezkušování se ale právě teď ještě rozšířila. Podobně jako u základních škol i povinná docházka do školky vyvolává druhou možnost: „domácí vzdělávání“. 

školka - Foto:  Freepik

Na základní škole má domácí vzdělávání nějaké normy. Ale tady nejsou. Co se stane s rodinou, jejíž dítě neprojde? A co s dítětem? A co s dítětem ze školky, které dostane odklad? Propadne? „Celé to přezkušování jsou velké otazníky, které teprve ukáže život,“ uklidňuje Opravilová. 

K čemu jsou školky? 

V čem opravdu vidí největší přínos školek? „Obzor mateřské školy je široký. Řada věcí, které se už v rodině nedělají, v mateřské škole jsou. Učitelky tam hrají na hudební nástroje, znají spoustu výtvarných technik, jak se dá tvořit. Ale to samozřejmě není to hlavní,“ uvažuje odbornice. 

„Prostor musí dítě poznat, musí si ho osahat, ale musí v něm i narazit. Dnes se to ale bere jako riziko. Dneska je rizikové nechat dítě samo na vlastní zahrádce.“

„Dítě by se tam mělo naučit žít s ostatními. Spolupracovat, umět se zapojit do práce, umět se prosadit, ozvat, ale zároveň pomoc, neškodit. Podstata není v tom něco konkrétního vědět. To se bude ještě mnohokrát učit a může si to pak i vygooglit.“ 

Rodina vychází dětem až moc vstříc 

Podle Opravilové je nejdůležitější právě sociální interakce. Děti totiž podle ní ztrácí volný prostor.
„Prostor musí dítě poznat, musí si ho osahat, ale musí v něm i narazit. Dnes se to ale bere jako riziko. Dneska je rizikové nechat dítě samo na vlastní zahrádce. A děti už si venku volně nehrají s ostatními.“ 

Dítě pak nezíská schopnost sociálního soužití: „Získat si kamaráda, prosadit se, zjistit, že ne každý se mnou může souhlasit. Dnešní rodina vychází dítěti ve všem vstříc. A předbíhá v potřebách, které dítě má. Předem veškeré překážky odstraňuje. Ve volném prostoru si ale dítě musí všechno vyřešit samo.“ 

Na děti klademe velké nároky 

Doc. PhDr. Eva Opravilová přenáší na pedagogické fakultě UK, píše odborné publikace i knihy pro děti, v roce 1967 spoluzakládala časopis Sluníčko, je autorkou TV seriálu Kostičky a spoluautorkou knížky Příběhy české mateřské školy - Foto: Rostislav Taud

Doc. PhDr. Eva Opravilová přenáší na pedagogické fakultě UK, píše odborné publikace i knihy pro děti, v roce 1967 spoluzakládala časopis Sluníčko, je autorkou TV seriálu Kostičky a spoluautorkou knížky Příběhy české mateřské školyFoto: Rostislav Taud

Podle Opravilové mají taky dnešní děti málo prostoru na to dělat, co samy chtějí. „Protože je pořád nějakým způsobem motivujeme, stimulujeme, organizujeme, pořád jim něco nabízíme. Některé děti mají zapsáno i 17 kroužků za týden,“ varuje. 

„Na děti klademe velké nároky z hlediska výkonu a prezentace. Ale bojíme se jim dávat nějaké limity. Takže vypadají neukázněně. Dneska se i slovo kázeň bere jako ošklivé. Spíš než o vnější kázeň jde ale o kázeň vnitřní. Rozhodnutí se, odpovědnost za to, co dělám. Seberegulace. Tady máme dluh, to je neučíme.“ 

Nedůslednosti, které dětem neprospívají 

Děti pak jsou rozmazlené. „Žijí v dostatku. Všeho mají víc, než stačí spotřebovat. Od jídla přes hračky až po oblečení. Když dítě něco chce, tak na to jenom ukáže. Děláme určité nedůslednosti a myslíme si, že tomu dítěti prospějeme a usnadníme mu život.“ 

Víte, že...
první mateřské školy u nás vznikly už na konci 19. století. Měly ale spíš sociálně-charitativní funkci. Zlom přišel po druhé světové válce, kdy ženy musely do práce a potřebovaly dítě „odložit“. Časem si ale mateřinky vybudovaly i svou výchovnou pozici. Dnes je tendence dávat tam děti už od dvou let. Letos poprvé musely pětiletí do školky povinně.

Proto může být zajímavé podívat se do téměř 200leté historie mateřských školek. „Původní idea byla, že to bude malá škola. Přebíraly metody školní práce: lavice, pořádek, poslušnost. Nicméně to byla doba, kdy celá společnost vystupovala jinak, takže to nepůsobilo nijak mimořádně.“ 

Dřív byli lidé na potřeby dětí citlivější 

Časem se prostor uvolňoval. Lavice vystřídaly židličky. „Ten duch, co dítěti dát, jak mu prospět, jak reflektovat jeho potřeby, jak na ně reagovat, tak to ale bylo možná ještě citlivější než dneska. Dnes se možná vychází ze společenského pohledu, ale ne z dítěte samého,“ myslí si Opravilová. 

„Mezi světovými válkami bylo období tzv. pedocentrismu. Dítě bylo středem světa. Dítě bylo tím, kdo rozhodoval o způsobu výchovy. My se ale dětí dnes neptáme, jestli to, co jim navrhujeme a co pro ně organizujeme, se jim to líbí nebo nelíbí.“ 

školka - Foto:  Don...The UpNorth Memories Guy... Harrison, zdroj: Flickr,  CC BY-NC-ND 2.0

Pořad: Host do domu  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace