Pravopisné chyby mě neděsí, říká korektor Jan Táborský

23. leden 2014

Žasnete občas nad zajímavostmi českého jazyka? Pak máte leccos společného se čtvrtečním hostem Je jaká je, kterým byl Jan Táborský. Po 11. hodině si s ním povídala moderátorka Eva Kvasničková.

Fascinují ho zvukomalebná slova a více než pět let pracoval jako asistent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde přednášel. Čeština prý Jana Táborského bavila už od dětství, a to včetně neoblíbených větných rozborů.

"Fascinovala mě literatura a chtěl jsem ji studovat. Nepřemýšlel jsem, co ze mě bude," popisuje. Po nějaké době si ho však získala jazykověda, které se čím dál víc věnoval.

Dnes pracuje jako korektor, ale pravopisné chyby ho příliš neděsí. "Každý máme svou práci," konstatuje. Když totiž věnujeme čas tématu, o kterém píšeme, nemáme podle něj čas nebo energii na formální úroveň textu.

Korektor se bez slovníku neobejde

I korektor se někdy dostává do úzkých. Korekturou můžeme myslet opravu textu, ale také vylepšení formulací a upozornění na kompoziční nedostatky. "Tak se můžu dostat s klientem do konfliktu. Mám proto rád podrobnější zadání," přibližuje.

Jan Táborský založil na Facebooku stránku Jazykové zajímavosti, která se dočkala poměrně velkého úspěchu. "Večer nervózně otevírám různé příručky. Jsem rád za popularizační knihy a slovníky, ve kterých hledám inspiraci," popisuje, jak vznikají jeho příspěvky na této sociální síti.

A co uživatele Facebooku skutečně zaujalo? Třeba první význam slova práce. "Slovo práce nejprve označovalo útrapy, strádání nebo zatížení. S tím se ztotožnila spousta lidí," říká Jan Táborský.

Jaký mají původ některá slova, která běžně používáme? A jak vlastně vypadá práce korektora? I to jste mohli slyšet mezi 11. a 12. hodinou.

autor: šše
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.