Předvádění toho, co dokážete, do letecké akrobacie nepatří. Na chybu tam není prostor, říká Petr Kopfstein
Létá v obrovské rychlosti. Přesto o sobě mistr ČR v akrobacii tvrdí, že je opatrným člověkem. Na soutěže se pečlivě připravuje a trénuje sebe i svůj mozek. Ví totiž, že v kokpitu akrobatického letadla je všechno jen a jen na něm.
Všichni elitní piloti pocházejí z akrobatického světa. Musí být schopni létat i nízko a musí být vyzrálí. „Musí tam být dospělost pilota na to, aby vnímal, v jak nebezpečné zóně se pohybuje. Na chybu tam téměř žádný prostor není,“ zdůrazňuje Petr Kopfstein s tím, že předvádění do tohoto sportu nepatří.
Na druhou stranu, pokud chcete vyhrávat, musíte trochu riskovat. „Ale je dobré vědět, kde je ta hranice.“
Pozadí závodů
Při tréninku pomáhají pilotům simulátory a pravidelná akrobacie. „Jakmile neletíte měsíc, tak se v letadle necítíte. Jako když půl roku nesedíte v autě.“ Pořád taky trénují nouzové postupy a přistání. „Pořád jsme ve střehu.“ K tomu všemu je, jak říká, konzervativní a opatrný typ člověka.
Povinná, volná a tajná
Při závodech létají piloti povinnou sestavu, volnou i tzv. tajnou. Ta je prý silnou stránkou českého národního týmu. „V té se láme chleba. Musí se zaletět napoprvé. Většinou tam jsou prvky, které neznáme, a jsou velmi těžké.“
Taháky jsou povolené
Piloti ji dostanou do ruky pár hodin předtím, než se letí. „Ze země to můžete mít nastudované, jak chcete, ale v letadle je to ve finále stejně jiné.“ Piloti ji proto mají před sebou v kokpitu ve formě taháku. Jsou na něm kresby, které jsou pro laika nečitelné.
Trénují i na zemi. „Snažíme se tu trať nebo sestavu vizualizovat. Snažíme se představit prvky, které nás čekají a připravit mozek na to, co nás čeká.“ Jak? Klikněte na video!
Piloti létají při soutěžích rychlostí 370 km/hod. Někdy i víc. Orientace je přitom složitá, ale klíčová. Když Petr Kopfstein letěl svůj první akrobatický let s instruktorem, nevěděl prý, co je nahoře a co dole. „To se přiznávám.“
V téhle fázi se mu to ale stát nemůže. „Trať si snažíme vizualizovat, prolétávat ji na simulátoru a přemýšlíme o tom.“ Rozdíl je třeba i v tom, jestli letíte nad vodou, nebo nad souší.
Dívat se za sebe je zakázáno!
„Koukat do vody je nebezpečné. Protože voda hodně zkresluje. Hlavně v zatáčkách. Díváme se tedy před sebe. Nad pevninou je to pro mě jednodušší.“ Počasí je velký faktor. „Většinou jsou vybírány lokace v termínech, kdy je tam to počasí bez problémů.“
Akrobatická letadla nejsou vybavena navigačními přístroji. „Je to stroj čistě na závodění, kde není nic, co by nás mohlo zbytečně rozptylovat. Je tam knipl, výškoměr, rychloměr a je to jen a jen na vás.“
Začátek byl o penězích
Letadla miloval Petr Kopfstein od mládí, ale trvalo mu déle, než do kokpitu usedl. Musel si vydělat první peníze, aby si mohl zaplatit výcvik. „O to víc si toho vážím.“
Na větroních nezačínal, i když si myslí, že je to dobrý začátek. „Dá se na nich létat od útlého věku. Na druhou stranu si nemyslím, že mě to limitovalo. Ten mezistupeň mi neschází.“
Uměl by přistát s dopravním letadlem? Jaké letouny se v akrobacii používají? Kolik stojí? Jak pilotům pomáhají analytici? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
