Stanislav Zindulka: Říkal jsem si, kterej darebák bude tuhle roli dělat. Nakonec to vyšlo na mě!

K tomu, aby ji dostal mu prý hodně pomohlo nastudování předlohy autorky Věry Sládkové v Českém rozhlase Brno. „Měl jsem tak před ostatními náskok, takže jsem přišel na zkoušky připravený.“ Přesto trnul, kdo roli dostane. „Říkal jsem si: kterej darebák bude tuhle roli dělat? A nakonec to vyšlo na mě!“

„Lepší se utahat než zrezivět.“ Za Stanislavem Zindulkou

• Upravit
• Smazat

Ve čtvrtek 14. března 2019 opustil svoje pozemské publikum Stanislav Zindulka, aby dělal radost tomu nebeskému. Bylo mu 86. Připomeňte si ho a jeho největší role s Jaromírek Hanzlíkem.

S Helenou Růžičkovou to podle něj byla šťastná volba. „Myslím, že podala jeden ze svých nejlepších výkonů. Ona měla bohatý citový fond, a tam to naprosto dokonale prodala. Byla vynikajícím partnerem a to je strašně důležité. Herecký partner často rozhoduje o tom, jestli se vám ta role povede.“

Je to pro mě jako pohřeb

Před filmem a rozhlasem ale vždycky dával přednost divadlu. „Protože je živé. V rozhlase nebo ve filmu je ta práce jednou provždy hotová. Je to konzerva, se kterou nehnete. Je to kabát, který je krásný, ale pořád stejný. Zato představení je každý večer jiné a před divákem se pokaždé znovu narodí. Proto asi to divadlo tak miluju.“

Stanislav ZindulkaRole Nebifluju. Ukládám si to logickým způsobem do paměti a vytvářím si kolem toho konkrétní obrazy, které si pamatuju. Takže to ten text vlastně přináší.

S postavami, které hraje, si povídá. „Když ji vytváříte, tak je to živý člověk, se kterým si musíte rozumět, kterému dokážete fandit, odpouštět nebo se na něj i zlobit. Já s ním vedu dialog, abych se o něm něco dozvěděl. Tak se z něj stane někdo blízký. A když přijde derniéra, tak je to trochu jako pohřeb.“

Kam se hrabe Mařenka

„Thálie je vrtkavá múza. Ale když si člověk něco opravdu zamiluje, tak si za tím jde. A já se do divadla zamiloval už v těch pěti letech a od té doby jsem všem na otázku, čím chci být, odpovídal pořád stejně: hercem.“ Na jevišti stál poprvé v 5 letech v Jilemnici. V ochotnickém nastudování Prodané nevěsty.

Na DAMU ho učila vynikající Vlasta Fabiánová. „Ona tou láskou k divadlu hořela. A láska k divadlu není do větru. Je to láska zodpovědná. Vyčerpává vás, ale když se to povede, tak vám tu energii vrací. Na jevišti z vás všechno spadne. Je to jiný a krásný svět, do kterého se neustále a rád vracím.“