Střídavá péče dětem škodí. Stejně jako internet. A za jesle pro kojence by měl být trest! říká psycholožka Gregorová

Právě Spitzerova kniha poslední dobou burcuje veřejnost k činu. Popisuje v ní, jak digitální média pomalu a neviditelně škodí. Hlavně malým dětem. Čtivě vysvětluje, jak malým dětem zakládá to špatné do budoucna. A proč mají poruchy pozornosti, soustředěnosti, paměti, ale i poruchy emoční.

Spitzer konkrétně říká, že nás digitální média vedou jen k povrchovému zatížení mozku. Surfujeme. Jdeme jen po povrchu a mozek pak nepracuje do hloubky. „Přeneseme-li intelektuální práci na digitální média, pak už ji nevykonává náš mozek,“ píše doslova.

Digitální demence

„S mozkem je to jako se svalem,“ připomíná psycholožka Gregorová. „Když přestanete trénovat, ochabuje a zakrní.“ Jenže proč byste trénovali, když všechno najdete na internetu? Souvisí to s naší pohodlností. Ale taky s tlakem na výkon a na kariérismus.

„Výsledkem toho je, že v dospělosti bude generace našich dětí dementní.“ Ruku v ruce s tím pak jde i devalvace hodnot. Psycholožka Gregorová vidí její příčiny u nás v porevolučním vývoji. Po útlaku jsme „najednou přestali kontrolovat, co by se nemělo“.

Poúnorová devalvace hodnot

„Převládly hlasy: Když se to prodává, tak to přece nebude škodlivé! Proč by se děti nemohly nalívat Coca-colou, když jsou na ni tak úžasné reklamy?“ dává příklad Gregorová. „Samozřejmě že dneska se uplácí i výsledky studií. Jen kvůli profitu firmy. Aby se prodávalo.“

Podle Spitzera jde jen o „tržní humbuk“. Kniha Digitální demence popisuje i různé konkrétní případy vedené ziskuchtivostí (např. zavádění laptopů do škol) a proč byly škodlivé. Vinu na tom podle Gregorové mají i politici, „kteří si osobují právo na to rozhodovat o odborných věcech z různých oblastí“.

Střídavá péče je škodlivá

Jako příklad uvádí střídavou péči o děti. „Bohužel se to stalo módní záležitostí a soudy jsou k tomu hodně nakloněny. Ale bohužel vůbec nedají na hlasy odborníků. Odborná veřejnost veskrze s tím nesouhlasí. Hlavně v útlém dětství, u batolat.“

Výsledky studií ukazují, že střídavá péče má pro děti jedinou výhodu: dokážou se sbalit rychleji v případě evakuace. „Hlavní negativní jev je, že nemají pocit domova, zázemí, bezpečí,“ popisuje Gregorová. „Než se adaptační mechanismy v mozku dítěte nastaví na nějaký domov, už se zase balí.“

Jesle pro kojence? Nesmysl!

Další módní záležitostí, která má podle psycholožky negativní dopad na psychiku dítěte, jsou jesle. „Už profesor Matějček psal, že jesle jsou výmysl dospělých. Ty by si děti nikdy nevymyslely. Ale mateřské školy ano, protože ty potřebují. Z hlediska psychického vývoje i evolučního.“

Hlavně plenkové děti, batolata potřebují svou mámu, pocit bezpečí maminkovské náruče. První roky dítěte jsou podle Gregorové nenahraditelné. „Do dvou tří let by to prioritní mělo být doma nebo v kruhu rodiny. Ale dávat kojence do jeslí? To snad by mělo být trestuhodné.“

„Bohužel se na odborné resorty dostávají laici. A pak slyšíte, o jakých příšernostech, až hovadinách se rozhoduje,“ činí psycholožka Reneta Gregorová politiky zodpovědné za špatná rozhodnutí soudů|foto: Adam Kebrt

V důchodu zapomeňte na sudoku

Jak si ale udržet duševní svěžest i ve vysokém věku? „Žádné křížovky nebo sudoku. Věnujte se vnoučatům. A jestliže je nemáte, tak si nějaké adoptujte. Protože jenom ta kreativní práce podněcuje náš mozek. A běhejte, choďte, protože duše a tělo, to jsou dvě spojené nádoby.“

Jak jsou digitální demencí ohrožení dospělí? Jak dlouho můžete nechat děti hrát počítačové hry? Jaký vliv má psycholog ve sportu?