„Václava Havla jsem měl moc rád. Člověku ani nedovoloval, aby ho rád neměl“

13. březen 2013

Právě to na prvního českého prezidenta prozradil náš dnešní (13. března) host Martin Vidlák.

Začátky na Pražském hradě

Vyučil se leteckým elektromechanikem, posléze vystudoval na ČVUT obor Elektrické přístroje vysokých a velmi vysokých napětí, nakonec ale, v roce 1991, skončil v Kanceláři prezidenta republiky. „Asi jsem jedno napětí vystřídal napětím jiným. Z dnešního pohledu to možná vypadá idylicky, ale nikdy tomu tak nebylo. Na toto období ale vzpomínám rád, byla to úžasná zkušenost. Osudu za ni asi neumím být dostatečně vděčný.“ Martin Vidlák začínal na Pražském hradě v oddělení monitoringu tisku. „Byla to poměrně náročná práce. Tehdy nebyly počítače, mobily, technika či internet. První noviny jsme dostali hodinu před půlnocí a do rána jsme je museli mít zpracované. Byla to řehole, ale postupně se to změnilo a usadilo. Naše oddělení současně s tím začalo archivovat některé dokumenty prezidenta republiky, dělat statistiky pro výstup tiskového odboru, takže se u nás mnoho informací koncentrovalo.“

Kancelář ve Voršilské 10

Prvního českého prezidenta provázel i v letech 2003 – 2011, a to v jeho soukromé kanceláři ve Voršilské ulici v Praze. „Tajemníkem Václava Havla byl nejprve Jakub Hladík, potom Sabina Tančevová. Když máte ve třech lidech na starosti agendu takové osobnosti, nedá se to stihnout a všichni dělají všechno.“

Knihovna Václava Havla

„Václava Havla jsem měl moc rád a myslím, že lidsky člověku ani nedovoloval, aby ho rád neměl. Způsob, jakým jednal s lidmi, byl nesmírně laskavý a dával jim opravdu pocit naprosté svobody.“ Tak na jednání bývalého prezidenta vzpomíná Martin Vidlák, který dnes pracuje v Dokumentačním centru v Knihovně Václava Havla na Praze 2. „Ambicí této instituce je zveřejňovat informace o jeho životě a nedělat z něj přitom nějakou mýtickou bytost. Pravda ale je, že povaha, doba a celý jeho životní příběh k tomu svádí.“

Hovory z Lán

Pravidelné rozhovory s prezidentem Václavem Havlem byly nápadem Michaela Žantovského. Na vlnách Českého rozhlasu byly vysílány od 11. března 1990 do 1. února 1998. Pořad se tehdy jmenoval Hovory z Lán a od roku 1998, až do dubna 2000, nesl název Rozhovory v Lánech. Pořadů bylo celkem 335 a právě teď vycházejí také v knižní podobě. Redaktorem publikace je Martin Vidlák. Nehněval by se na něj Václav Havel za tuto aktivitu? „Nedá se říct, že by si to nepřál. Velmi ale dbal na redakci mluveného slova a myslím si, že by tento svazek, protože prošel trojí redakcí a trvalo to skoro rok, jeho kritéria nakonec i splnil.“ A co si autoři od knihy slibují? „Kromě témat, která se tam řeší, a mnohá z nich už jsou dnes zastaralá, vyčpělá, ale některá jsou naopak velmi aktuální, z toho dýchá spontaneita té doby, celý étos po listopadu 1989, to, čím společnost žila. Když jsem si rozhovory pročítal, znovu jsem si uvědomil, jak často dokázal vycítit, že něco není úplně v pořádku. Tušil, že se země třeba neubírá úplně nejlepším směrem a že to v budoucnu může mít následky, které bychom si nepřáli.“

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio