Host do domu22. září  2017 v 11:04  

Vědec: Hurikány pojmenovali jako první vojáci. Buď po manželkách, nebo tchýních

Na hurikány jsme krátcí, říká Miloslav Müller - Foto: Fotobanka Pixabay

Na hurikány jsme krátcí, říká Miloslav MüllerFoto: Fotobanka Pixabay

Jak vzniká hurikán? Dá se odklonit? Jaké to je v oku tornáda? Tyhle otázky zkoumá Miloslav Müller, hydrometeorolog a vysokoškolský pedagog. Věnuje se také extrémním jevům v počasí, kam se letos zařadily hurikány, které pustošily pobřeží USA a ostrovy v Karibiku.

Pozornost Miloslava Müllera letos vzbudil průběh hurikánu Harvey. „Ne tak často se stává, že se hurikán a pak už tropická bouře na tak dlouhou dobu zastaví nad jedním místem. To je důvod, proč napáchal tak velké škody.“ Tropická cyklóna je obrovský vír a může dosáhnout různé intenzity. 

Rozdíl mezi orkánem, hurikánem a cyklónou 

„Slova orkán a hurikán převzala čeština z různých jazykových oblastí. Slovo orkán používáme pro hranici rychlosti větru 33 m/s nebo 120 km/h. Slovo hurikán jsme si v češtině rezervovali pro tropické cyklóny, které dosáhly plného vývoje. V angličtině se používá pro obojí hurikán, oni to nerozlišují.“ 

Orkán v Beaufortově stupnici
Začátkem 19. století byla kontradmirálem Francisem Beaufortem vytvořena tzv. Beaufortova stupnice. Rychlost větru rozeznával podle jeho účinků na mořskou hladinu. Jeho stupnice má 13 dílů (0–12). Orkán je poslední. To vítr překročí 120 km/h.

Tropické cyklóny vznikají nad tropickým oceánem. „Je třeba, aby teplota vody v oceánu byla hodně vysoká, uvádí se 26,5 °C, a hloubka 50 m. Aby vír vznikl, musí začít působit odstředivá síla zemské rotace. Cyklóna nemůže vzniknout úplně na rovníku, tam je odstředivá síla nulová, vzniká mezi 5 a 20 stupněm zeměpisné šířky,“ vysvětluje Müller. 

Jak se pojmenovávají hurikány 

Hurikánům se dávají jména od druhé světové války. Začali je tak pojmenovávat vojáci. „Možná podle manželek, možná podle tchýní.“ Pokud ale cyklóna dosáhne stadia tropické bouře, před plným vývojem, dostane jméno podle předem připraveného seznamu. 

U nás hurikány nehrozí. Mimotropickou cyklónou byl například orkán Kyrill. I naše tornáda jsou asi 1000x menší, než je hurikán, říká Miloslav Müller - Foto: Adam Kebrt

U nás hurikány nehrozí. Mimotropickou cyklónou byl například orkán Kyrill. I naše tornáda jsou asi 1000x menší, než je hurikán, říká Miloslav MüllerFoto: Adam Kebrt

„Těch seznamů je šest. Některá jména se vyškrtnou. Jsou to jména hurikánů, které napáchaly velké škody, jako třeba Katrina nebo Irma. Původně měly hurikány jen ženská jména, teď už i mužská.“ 

Co je v oku hurikánu? 

„Družicové snímky ukazují pruhy oblačnosti, která se odvíjí od středu cyklóny. Uprostřed se vytvoří oko – několik desítek kilometrů. Tam se oblačnost rozpouští. Není tam stoprocentně jasno, ale prosvítá tam modré nebe a ve středu je velmi slabý vítr.“ Američané během druhé světové války dokonce ověřili, že je možné do oka vletět. 

„Po skončení války se monitoring zavedl pravidelně. Provádí ho bytelná letadla vybavená speciálními přístroji. Jsou to cenné zdroje dat, které počítají vývoj hurikánu do budoucna.“ U nás hurikány nehrozí. Mimotropickou cyklónou byl například orkán Kyrill. I naše tornáda jsou asi 1000x menší, než je hurikán. 

Proč při hurikánu může na chvíli tzv. vyschnout moře? Jaké je to plout v cyklóně? Ovlivňují klimatické změny hurikány? Poslechněte si ze záznamu.
Autor:  Zdeňka Kuchyňová
Pořad: Host do domu  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace