Vířit stojaté vody a připomínat věci zapomenuté. To spojuje moje filmy, říká Jan Svatoš
Nejprve vystudoval žurnalistiku, pak fotografii a nakonec dokumentaristiku. Zjevně proto, že mu napřed přestalo stačit slovo a pak fotka. Když si to dal dohromady, vyšel z toho film.
Natočil jich několik a ve všech nabízí divákovi svůj nový a neotřelý pohled na věci kolem. Jan Svatoš má v hledáčku rád lidi i přírodu.
„Považuju člověka za součást přírody a nemám rád filmy, které ho ukazují jen jako toho, kdo škodí. Myslím, že dovede dělat i dobré věci a žádný druh nenatáčí o jiných druzích filmy nebo nepíše knihy. Člověk je pozoruhodná bytost.“
Jeho filmy mají různá témata. Spojuje je snaha vyvrátit určité stereotypy. „Vířit stojaté vody a připomínat věci zapomenuté. To je spojnice všech mých filmů, které jsem dělal, nebo budu dělat.“
Inspirace je semínko
Že se mu to daří, dokazuje přízeň publika. Právě to a k tomu dobré nápady je podle Jana Svatoše způsob, jak se v současné době prosadit. „Technika se rychle šíří a filmařů a fotografů pořád přibývá. O to je to dnes těžší.“
Nápady si představuje jako semínko, které zasadí do pole ve své hlavě. Někdy vzklíčí, někdy ne. „Nikdy to u mě není něco krátkodobého.“
Nezapomínejte na své smysly!
I když je profesionálně deformovaný, rád občas odloží foťák nebo kameru a jde se jen tak projít někam do lesa. „Člověk by měl hlavně krajinu prožívat a vnímat všemi smysly. Fotka je vizuální vjem a mám pocit, že lidi na cestách zapomínají užívat si zvuky, chutě i vůně.“
Asijské národy k tomu mají osobitý přístup. „Během cest fotí nebo natáčí. Po návratu si to pak doma pustí, ale už si moc nepamatují.“ Proto Jan Svatoš říká, že to nejdůležitější na cestách je prožívat všechno, co je kolem.
Óda na film
Dokumentarista, režisér a fotograf Jan Svatoš považuje film za jedinečné médium. „Je hlubší, má větší potenciál a lidi u toho stráví víc času než nad jednou fotografií. Pro to, co dělám a co mě zajímá, je to jedinečný způsob.“
Žurnalistika mu v jeho současné profesi hodně pomáhá. Říká sice, že fotografie vydá za tisíc slov. Ale každý fotograf by, podle něj, měl umět popsat svoje záměry.
O čem vypráví jeho nejnovější projekt Archa světel a stínů? Jak vypadá spolupráce s muzeem manželů Johnsonových? Jak je důležité mít kontakty a přátele? Víc uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
