Vykopávky provádím stejně na dálnici i vedle pyramid, říká archeolog

2. červenec 2014

Archologie nám umožňuje poučit se z minulosti. Zatím ale zjišťuje, že jsme poučitelní jen do určité míry. Naši předci třeba uměli vyzrát na povodně.

Jan Turek v současné době pracuje v Egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze. A právě egyptologie je pro archeologa do značné míry splněným snem. „Jako malý jsem chodil na přednášky do Národního muzea, proto je egyptologie návratem k dětskému snu,“ přiznává.

Poslední dva měsíce strávil Turek na expedici v egyptském Abúsíru. Rozdíl mezi vykopávkami v Egyptě a v České republice je značný. „U nás je většina výzkumů záchranného rázu. Provádí se v souvislosti se stavbou nebo bouráním určitých lokalit,“ říká.

V Egyptě je situace odlišná. Archeologové se zodpovídají přímo tamní vládě. To obnáší každodenní inspekci egyptské památkové péče. „Velmi dbají, aby všechny nálezy byly bezprostředně umístěny do hlídaného skladu,“ říká Jan Turek.

Archeolog je sběratel příběhů

Jako archeolog Jan Turek pracuje nejvíce s artefakty starými více než 3000 let. Stále ho ovšem zajímají i živí lidé.

Jan Turek

„Všechno, čím se zabýváme, je pro živé lidi. Neděláme to kvůli nálezům. Dbáme na to, abychom mohli exponáty přetlumočit současníkům a mělo to pro ně nějaký význam,“ říká.

Starosti máme stále stejné

„To, že nás od nějaké doby dělí 5000 let, neznamená, že by naše problémy dnes byly významnější. Lidé vždy měli stejné starosti o obživu a svou rodinu,“ připomíná architekt prastarou podobu.

To samozřejmě vede k otázce, zda se dnešní lidé umí poučit z historie. Podle Turka je to možné do jisté míry. „Na první pohled se zdá, že jsou lidé nepoučitelní, ale na druhý pohled se najdou různé příklady, ze kterých se učíme a učit budeme,“ dodává.

Jedním z příkladů mohou být časté povodně. Mohlo by se zdát, že pravěcí lidé se podobnými problémy vůbec nesetkali. „Tehdy lidé lépe věděli, kde se usadit, aby je příroda neohrožovala. To jsme do dneška zapomněli,“ upozorňuje archeolog.

Jaké jsou největší Turkovy nálezy? Jak chutnalo pravěké pivo? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.