Bezpečnostní analytik: Neexistuje univerzální lidské právo na imigraci do mé země

Evropa ilustrační mapa - Foto: Fotobanka Pixabay

Evropa ilustrační mapaFoto: Fotobanka Pixabay

Naši hosté se v minulém díle shodli na tom, že nejnebezpečnější je manipulace se strachem. O bezpečnostních rizicích pro Evropu si Martina Kociánová opět povídala s novinářem a analytikem se zkušenostmi z Afghánistánu Matyášem Zrnem a bývalým příslušníkem policie, BIS a nyní bezpečnostním analytikem Janem Schneiderem.

Jednou z otázek nad kterou politici a bezpečnostní analytici spekulují nejčastěji, je podoba, konfliktu, který by se Evropy mohl týkat. Často se mluví o velkém multikulturním konfliktu. (Minulý díl najdete zde) 

 

Bezpečnostní rizika pro Evropu. Jak zamezit přílivu imigrantů Hosté: novinář a analytik Občanského institutu Matyáš Zrno a bezpečnostní analytik Jan Schneider. Moderuje Martina Kociánová.

Vložit na svůj web

Matyáš Zrno: V počtech muslimů se Evropa pohybuje v řádech spíše procent. Ve Francii je to kolem 8% v Německu 5%. Ale tím, že jsou koncentrováni ve velkých městech a určitých čtvrtích, tak hrozí, že vzniknou určité zóny chaosu a nepořádku. 

To původní obyvatelstvo se odtamtud odstěhovává a vznikají monokulturní zóny přistěhovalců. A i když většina nejsou žádní extremisté, tak dějiny fungují jinak. Malá organizovaná fanatická skupinka ovládne tu mlčící většinu. 

Pokud standardní politické elity problémy neřeší, tak se toho pochopitelně chopí ti, kteří ho pojmenují razantně a jasně 

Jak se vytváří muslimské radikální skupiny ve městech? Poslechněte si 

 

Matyáš Zrno: Jak se vytváří muslimské radikální skupiny ve městech.mp3

Vložit na svůj web  | Stáhnout

Pokud radikálové v určité oblasti získají převahu, vzniknout tzv. „no go“ zóny a budou u nižších příjmových skupin posilovat pocit ohrožení a tím dojde k posilování extrémní pravice. 

Matyáš Zrno během rozhovoru - Foto: Alžběta Švarcová

Matyáš Zrno během rozhovoruFoto: Alžběta Švarcová

Nelze se tomu divit, protože pokud standartní politické elity problém zametají a neřeší, tak se toho pochopitelně chopí ti, kteří ho pojmenují razantně a jasně. 

Martina: A váš odhad na stupnici tohoto multikulturního konfliktu? 

Tak tady bych už nebál jít přes pětku. Stačí jiskra a může vzniknout obrovská exploze, jako v roce 2005 v Paříži nebo v Londýně před několika lety. Ono se to vždycky za několik měsíců uklidní, ale může nastat doba, kdy se to neuklidní. 

Je důležité být trochu nekorektní a velice dobře poslouchat obě extremistické strany 

Jan Schneider: Rána může přijít díky naší vnitřní slabosti. Hledáme mouchy všude jinde, ale máme ten problém přímo doma a sedíme na něm. 

My tady v Čechách můžeme ještě spoustu věcí udělat. V Británii a Francii se jim už vrátila tětiva zpátky, jak napínali luk toho kolonialismu, tak natáhli příliš mnoho lidí z venku. 

Tady je důležité být trochu nekorektní a velice dobře poslouchat obě extremistické strany.  

„Ještě jsem nezažil extremismus, kde by nebylo něco racionálního a stát by v tom racionálním měl těm stranám vyjít vstříc. Sebral by jim tak podporu a ubral jim kyslík.“

V oblastech, kde jsou různé etnické konflikty, kde to policie to neřeší a stát zanedbává, tak tam jsou lidé radikalizováni. Normálně by do ničeho takového nešli, ale tím, že stát se o jejich problémy nezajímá, tak se dostávají do extrémnější pozice víc, než by museli. 

Je-li něco například britské území, je třeba to opět britským územím učinit 

Martina: Ale do některých muslimských částí v Evropě se vůbec nechodí, policisté se tam odváží v počtu minimálně šesti ozbrojených lidí. 

Jan Schneider bezpečnostní analytik - Foto: YouTube. com

Jan Schneider bezpečnostní analytikFoto: YouTube. com

Jan Schneider: Tak tam musí tam přijet vojenské jednotky, transportéry a je-li to britské území, musí to opět britským územím učinit. 

Martina: Je čas na takováto řešení, jsme už zralí? 

Jan Schneider: Já myslím, že už je skoro pozdě, čím dál se to bude odkládat, tím to bude horší.
Přichází sem noví lidé a já myslím, že ta migrační vlna - spíš tedy tsunami - je vyvolána i velmi nerozumnou politikou, například v Sýrii. 

Špičky Syrských církví: Vy na západě projevujete starost o osud křesťanů v Orientu, tak proč proboha podporujete islamisty. 

Bohužel podporou sil, které chtěli svrhnout Asada, se vlastně ta situace pro křesťany nesmírně zhoršila. 

Jednou z cest k bezpečnosti v Evropě je přerozdělit naše bohatství 

Většina imigrantů se do země dostává trajekty - Foto: Fotobanka stock.xchng

Většina imigrantů se do země dostává trajektyFoto: Fotobanka stock.xchng

Další věc je, že celková politika by měla být vedena myšlenkou, že si ti chudí z třetích zemí jdou pro podíl v bohatství v prvním světě. 

Tomu prvnímu světu nezbude, než část toho svého bohatství rozumným způsobem (ne aby si to místní vládci rozkradli) dát zpátky do toho třetího světa, protože to je jediný způsob, jak snížit ten migrační tlak. 

Martina: Ale jak toho dosáhnout? 

Jan Schneider: Je to práce pro mnoho generací. 

Matyáš Zrno: Není nic složitějšího než pomáhat těmto těžko zvládnutelným společnostem (ve smyslu, že se jim špatně vládne). 

Při vší dobré vůli, i když jsou peníze, jsou plány, jsou dobré důvody, tak to nemáte skrz koho kanalizovat. Například v Afganistanu nemáte pořádně funkční státní správu. 

Ve všech společenských pohledech následujeme s určitým zpožděním Západ. Podobné to bude s imigranty 

Přes veškerou míru obskurnosti, kterou řada protimuslimských organizací s sebou nese, přes některé nedůvěryhodné lidi, kteří se tím zaštiťují, lidé, kteří demonstrovali proti muslimům, projevili větší míru přirozené reflexe a reflexního strachu, který jsme někteří z nás ztratili. 

Je lepší i s určitou mírou xenofobie a islamofobie raději zajistit, aby imigrace byla co nejmenší, než abychom čelili problémům, jako řeší Francie, Anglie, Německo, a Belgie. 

Nám nehrozí masová imigrace, a to zejména z jazykových důvodů, ale ve všech společenských pohledech následujeme s určitým zpožděním Západ. Takže že by se nám úplně vyhnula, asi nehrozí. 

Neexistuje univerzální lidské právo na imigraci do mé země 

Martina: Bývalý náčelník generálního štábu pan Šedivý upozorňoval, že je potřeba přijít s nějakým rozhodnutím, které zamezí hromadnému přílivu imigrantů zejména z islámského původu. 

Matyáš Zrno: Jakmile se dostanou do Schengenu, tak s tím nic neuděláme. Navíc Evropa výhledově směřuje k tomu, že budou kvóty na přerozdělení imigrantů, aby si Italové a Španělé trochu ulevili. 

Řešením je větší ochrana jižního křídla hranic a tam by asi bylo fér přispívat více než se doposud děje. 

Pak je tady nesmírně těžká morální otázka, a to, co s těmi přistěhovalci, kteří po tisících přijíždí na bárkách. 

Všechno je špatně. Nemůžeme je pustit do Evropy, nemůžeme je tam držet v nedůstojných podmínkách, vracet je zpátky je samozřejmě často nehumánní. A zlepšovat podmínky v domovských zemích je na generace. 

Myslím si, že si nemůžeme dovolit příliš otevřít hranice, protože to povede k tomu, že se pohrne čím dál tím víc lidí. Jejich počet je nekonečný. 

„Myslím, že neexistuje univerzální lidské právo na imigraci do mé země.“

Je naším právem rozhodnout koho přijmeme a koho nepřijmeme. Na jedné straně je naší tradicí pohostinnost a pomoc lidem v nouzi, na druhé reálné kapacity, které máme. Musíme si vybrat. 

Navíc jsme si vystavěli tolik vlastních bariér, díky kterým je teď nějaké pružné řešení nemožné. 

Jan Schneider: Je potřeba udělat všechno proto, aby se zmírnil ten migrační tlak. Ale na druhou stranu, když si to sami nebudeme zhoršovat, tak jsme zatím schopni přijmout značné množství migrantů. Nechci to někomu navrhovat, chci jen lidi uklidnit, že na to máme. 

Čtěte také: Hrajeme podle not islámských radikálů. Nejdříve jsme jim umetli cestu válkou v Iráku, teď jim děláme reklamu, říká analytik

Pečovatelský stát není nastaven na příliv imigrantů 

Martina: Nějakou cestou šli Francouzi, jinou cestou Britové a jinak to zkoušeli zvládnout severské státy. Nikde se to příliš nepovedlo, proč si myslíme, že my to zvládneme? 

Matyáš Zrno: Já si myslím, že my to nezvládneme. Moderní byrokratický a pečovatelský stát na to není nastaven. 

Imigrace nebyl problém před první světovou válkou. V té době lidé migrovali, dělníci stavěli v Hamburku, zemědělci pracovali v Prusku. Ti lidé tam prostě přišli a pracovali. 

Dřív lidé migrovali za prací - Foto: Fotobanka Pixabay

Dřív lidé migrovali za pracíFoto: Fotobanka Pixabay

To, co je problém teď, je, že přistěhovalci nadproporčně čerpají sociální dávky. To lidi strašně štve. Kdyby tady neexistoval ten pečovatelský sociální stát, příliv migrantů bychom tolik neřešili. 

Také by pomohlo, kdyby fungovala efektivní výchova. Školní systém, který vychová lidi k úctě k zemi a základním hodnotám. Ne jako třeba v Británii, kde se učí, jak byla země imperialistická. Někde se už ani neučí o holocaustu, aby se islámští žáci neurazili. 

Projevuje se také evropská civilizační nedůvěra v kontrastu s obrovskou civilizační sebedůvěrou muslimů, kteří nikdy neuvažují nad tím, co udělali špatně. Jsou konfrontováni s tím, že my pořád bádáme, co jsme udělali špatně. 

Jan Schneider: Evropská civilizace je na ústupu. Podle mě ale není pravda, že muslimové si myslí, že vždycky udělali všechno správně. Je jich 1,5 mld., takže se mezi nimi vždycky najdou nějací pošuci. 

„ Muslimská reprezentace u nás například reálně přispívá svými výroky k islamofobii, která tu v posledních dnech narůstá.“
Matyáš Zrno:

Využívají svobody slova v tom americkém slova smyslu. Ta je pro nás téměř nezkousnutelná. V Americe můžeme slyšet těžce antisemitské výrazy a propagaci nacismu. 

Američané to mají posunuté, takže pokud nedojde k fyzickému násilí, tak to nechávají být. 

Matyáš Brno: Na druhou stranu, můžete tam pochodovat s hákovým křížem, ale všechny orgány se vám to budou snažit zabránit a v dobré společnosti se znemožníte. Takže ta možnost svobody slova je pro dolních deset tisíc lidí. Doslova bych řekl pro úplnou žumpu. 

Evropa se buď vzpamatuje, nebo pod tím otřesem klesne 

Jan Schneider: Vážný konflikt může přijít dřív, než nám bude milo a než jsme schopni očekávat. Lidi z tohoto nebezpečí můžeme dostat tím, že jim něco nabídneme, ale naše společnost je tak zdevastovaná, že není co nabídnout. 

Martina: Vidíte cestu v tom, že se musí celá Evropa proměnit, aby se na ten příliv odlišností připravila a aby to dokázala vstřebat? 

Jan Schneider: Budeme se muset zbavit „europacentrismu“, myslet si, že jedině takhle se dá žít. Ono se dá žít důstojně i jinak a budeme muset otevřít oči. Například při klesající porodnosti, není možné udržet důchodové fondy, které jsou navíc rozkradené. 

Takže se Evropa buď vzpamatuje, nebo pod tím otřesem klesne.  

Pořad: Kupředu do minulosti  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: úterý 18:30  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Vaše názory

Co si myslíte o aktuálním tématu pořadu? Zažili jste podobný příběh? Máte jinou zkušenost? Jak jste si v neobvyklé situaci poradili vy?

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace