Lék na krizi podle Petra Robejška: Žít svůj život co nejpoctivěji a ovlivňovat politiku ve svém bydlišti
S hostem ekonomem a politologem docentem Petrem Robejškem jsme v tomto díle hovořili o státních dluzích, které jsou tak velké, že prostě musí dojít nějakou formou k jejich vynulování a čím dříve budeme schopni to udělat, tím lépe. A také o tom, politik je většinou politický podnikatel, který si chce co nejdéle udržet moc a ne dělat správná rozhodnutí.
V minulém díle jsme hovořili o tom, že politici podlehli nátlaku hrstky špatný bankovních manažerů, kteří způsobili velkou finanční krizi. Také ztrátě odvahy politiků, kteří předali velkou část moci finančnímu sektoru a jejichž chyby nechali zaplatit všechny občany.
První díl minicyklu si můžete poslechnout zde:
Kolaps civilizace. Virtuální kapitál, který funguje v reálné ekonomice, je hra, ze které stále můžeme vystoupit
Politik je většinou politický podnikatel, který si chce co nejdéle udržet moc, ne dělat správná rozhodnutí
Politici se v období krize 2008-2009 za každou cenu snažili udržet krachující systém a podle Petra Robejška udělali chybu v tom, že ho měli nechat dojít až přirozenému rozpadu a ne ho držet uměle nad vodou.
"Pokud by ho nedrželi při životě, tak si sice umím představit podobné scény, jaké byly ve 30 letech při finanční krizi v USA, byly by útoky na banky a kolabovaly by firmy, ale nevěřím tomu, co nám předkládali, že by to byl armagedon a soudný den. Podle mého názoru určitě ne, ale tady stojí mínění proti mínění," říká Petr Robejšek
Souvisí to s tím, jestli je politik státník nebo politický podnikatel, který si chce udržet co nejdéle moc.
A dodává, že tady se jednalo o chybu vládnoucí třídy, která neměla dostatečnou sílu a dostatečný fundament udělat něco, co je správné, i když je to nepohodlné. A udělala raději to, co je nepohodlné a za co již neponese odpovědnost. Protože tu ponesou další vlády a další generace lidí.
Vynulování dluhů pomocí měnové reformy?
Jednoho dne - a není to na věčnost, je to otázka dekády - určitě podle našeho hosta dojde k vynulování dluhů. Ted jde jen o formu. Může to být měnová reforma, která je velmi nepříjemná.
Teď se politici snaží tento dluh vynulovat tím, že vynucují od daňových poplatníků specifický typ chování, zdaňují určité transakce, aplikují daňové represe. Poplatníci kousek po kousku dluh umořují. Ale jde to pomalu.
"Umím si představit, že dojde k rozdělení na dvě eura. Jedno bude odpovídat ekonomické situaci v jižních státech a druhé ekonomické situaci v severních zemích a v rámci tohoto rozdělení dojde k měnové reformě," říká ekonom.
Jak se zachovat při vědomí blížící se krize?
Tuto radu byste možná od ekonoma nečekali: Každý může udělat jen to, co se dělá v každé krizi. Svůj život žít co nejpoctivěji, nejzodpovědněji, nejintenzivněji. Hledat, uskutečňovat a poznávat to, co je opravdu důležité. Uvědomit si, že čas je mnohem větší hodnota než peníze, že peníze je mnohem menší hodnota než dobré jméno a že nedůležitější jsou lidské vztahy.
"Kdybyste chtěli něco ofenzivního (a to bych si moc přál pro naši zem), tak každý z nás by mohl udělat něco mnohem víc na té blízké politické úrovni ve svém bydlišti. Angažovaně se zapojit do komunální politiky. To bezprostředně prospěje každému osobně. Když to udělá polovička, tak se česká politika změní."
Možnost zvolit si novou vládu přináší neustálé zdání svobody
"Člověk si spojuje demokracii se svobodou, ale podle mé analýzy svobody ubývá. Ale my občané část svobody ani nechceme. Zejména té, kdy se můžeme svobodně vyjádřit k vládnutí. Ve skutečnosti se dobrovolně zříkáme demokratický proces ovlivňovat," říká Petr Robejšek.
Když máme možnost vhodně si zvolit novou vládu, máme neustálé zdání svobody. Ale snad lidé nejsou tak naivní a uvědomují si, že politická nabídka je stále chudší, strany se samy sobě stále víc podobají. Samotný volební akt je sice důležitý, ale není nic proti vlastní iniciativě. Nežádám od každého, aby každý dělal něco ve svém okolí, ale potřebujeme, aby stále víc lidí konkrétně pečovalo o zájmy lidí ve svém okolí, dodává ekonom.
Demokratický model vládnutí zvyšuje svou konkurenceschopnost vůči autoritářským režimům tím, že zbavuje své občany moci
A jak se podle našeho hosta konkrétně zbavování moci projevuje?
Současné vlády mají tendenci vytěsnit občana z rozhodování, protože občan prostě ruší. Požadavky občana jsou velmi nesourodé s tím, co vláda může a co vláda chce. Každý nepohodlný požadavek znamená pro vládu zátěž. Finanční a jde i jde o čas.
Bew Kennen, který dostal Nobelovu cenu řekl, že politik je politický podnikatel, který nedělá to co by měl, a když dělá to, co by měl, tak to dělá špatně.
Druhá forma jak zbavují občana moci je v tom, že se mu zatajují problémy. Některé věci se neřeší a jsou tabuizované. Pro politiky je mnohem jednoduší vytěsnit problémy, které by je zaměstnávali. Tak lidem neříkají nepříjemné zprávy a složitá řešení. Tím by ohrozili své znovuzvolení. Vždycky jde o formát politika, kterou cestu zvolí.
O druhé části pořadu si můžete přečíst zde:
Zbavme se iluze, že politici mohou řídit celou společnost. Jsou nedokonalí jako my všichni, říká Petr Robejšek
Záznamy pořadu najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
