Potřebujeme třídenní blackout, abychom si vážili toho, co máme. Tvrdí energetický expert
Máme mít strach z nedostatku plynu v případě vyostření situace na Ukrajině? Zvláštní vyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška uklidňuje. Na téma energetické soběstačnosti si s ním povídala Martina Kociánová.
Od 1997 máme plně reverzní toky z Německa a máme kontrakt s Norskem, který pokrývá 1/3 spotřeby. Už 18 let jsme velmi slušně diversifikovaní. Laicky řečeno, nejsme zavislí jen na jednom zdroji a v případé výpadku máme podle Václava Bartušky kde brát.
Potřebujeme třídenní blackout
Moc by nám, podle Václava Bartušky, pomohlo, kdybychom byli přinuceni si uvědomit, jak příjemný život máme. Na vlastním prožitku nám teprve dojde, co můžeme ztratit. Když se podíváme např. do Indie, tak si uvědomíme, že mít kohoutky, ze kterých teče pitná voda, není samozřejmost. A přesto nastane doba, kdy se budeme muset uskromnit. Ale politici se to bojí říct, protože lidé to nechtějí slyšet, dodává expert.
"A tak tvrdím, že bychom potřebovali třídenní blackout, abychom si vůbec uvědomili, co to obnáší a začali se o tuto oblast zajímat, protože elektřinu a plyn považujeme za naprostou samozřejmost," říká Václav Bartuška.
Takže Rusko Ukrajinská válka je v jistém slova smyslu výchovná.
Doba kamenná také neskončila tím, že by došly oblázky
Největší nebezpečí nám podle Bartušky, nehrozí od diktátorů nebo od nečekaných zvratů na východním bojišti. Problém je v tom, že jsme stále pohodlnější a stále méně ochotní podstoupit jakékoli riziko omezení. A také jsme stále méně ochotní se učit. Za předpokladu, že budeme podporovat nové technologie a výzkum, jsme schopni se z této situace dostat.
Rád cituji jednoho moudrého pána, který říkal, že doba kamenná také neskončila tím, že došly oblázky.
Co je nebezpečnější? Technologická závislost nebo ta surovinová?
Před 100 si každý dokázal představit, jak se vyrábí boty, brýle, které má na nose nebo jak se tiskne kniha, kterou bude číst. Ale představit si dneska, jak se reálně vyrábí počítač, se kterým pracujete, nebo jak funguje mobil, který máte několikrát denně v ruce, to už je velmi těžké. O autech ani nemluvě. Ta dnešní mají totiž větší počítačovou sílu, než mělo Apollo, které doletělo na měsíc.
Ztrácíme ponětí nejen o tom, jak co funguje, ale netušíme ani to, kolik energie na co spotřebujeme
Když byly blackouty v Kalifornii, tak se tam přesně řídili předpisy. Takže vypínali jednotlivé firmy tak, jak měli doporučené. Ale ty předpisy byly 10 let staré, takže nejdříve odpojovali továrny, správkárny, prádelny, ale zapomněli na firmy jako například Yahoo!, které v té době spotřebovávaly kolem 10% kalifornské elektřiny. A díky tomu ty blackouty byly tak dlouhé. Trvalo, než si uvědomili, že musí odpojit hlavně ty na první pohled nenápadné domy, které mohou mít spotřebu větší než sídliště. Uvedl na závěr našeho povídání Václav Bartuška.
Záznamy pořadu si můžete přehrát v iRadiu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
