Prepper: Počítáme s tím, že první dvě zimy po apokalypse budeme zalezlí. Příroda a Darwin udělají práci za nás

Apokalypsa - Foto: Fotobanka Pixabay

ApokalypsaFoto: Fotobanka Pixabay

Preppeři jsou lidé, kteří se aktivně snaží připravit na kolaps společnosti. Tímto kolapsem jsou si téměř jisti a mají několik scénářů, co takovýto kolaps zapříčiní. Se svými myšlenkami a zásobami se spíš ukrývají.

Tajemství, které preppery obklopují, je více než dost. Hosty Martiny Kociánové byli opět zakladatel fóra Preppers pan Saladin, který je civilním povoláním revizní technik, a pan Rivan, který pracuje jako speditér (pozn: Hosté přišli pouze pod podmínkou, že nebudou prozrazena jejich civilní jména). 

 

Preppeři, 2 díl. Hosté: zakladatel fóra Preppers Saladin a diskutér Rivan. Moderuje Martina Kociánová.

Vložit na svůj web

Prepperské osady jsou takové náhrady široké třígenerační rodiny 

Martina: Má v této společnosti šanci jednotlivec? Člověk, který si udělá záhumenek? 

Saladin: Určitě ne. Můžeme se připravit na cokoli, ale stačí třeba zánět slepého střeva a jednotlivec nemá šanci. Prepperské osady jsou takové náhrady široké třígenerační rodiny. My teď takové rodiny nemáme a tak dáváme dohromady party lidí, kteří to dokáží v první, druhé generaci nahradit, aby naše děti a vnoučata měly snazší startovací pozici, protože oni už budou pány na dědičných statcích. Už vznikne síť lidí, kteří si dokáží vypomoci. Jeden umí opravit auto, druhý zuby. 

Čtěte také: Kolaps společnosti bude, říkají preppeři a budují soběstačné osady

Martina: Když se vrátím do jednotlivých osad, máte ověřeno, že půda, kterou máte, uživí všechny lidí, které potřebujete? Že uživí kováře, zubaře, učitele? 

Rivan: V první fázi se počítá s tím, že si každý člověk přiveze své zásoby. Nebo je tam už bude mít připravené, to je to nejzákladnější. Existují různé propočty, kolik lidí je potřeba na jakou rozlohu půdy. Dost mě zděsilo, kolik je potřeba lidí na jednu osadu. Dostal jsem se k tomu, aby osada prosperovala a aby byla ubránitelná, tak musí mít aspoň 400 lidí. 

Saladin: Počítáme s tím, že první dvě zimy budeme prostě zalezlí. Matička příroda a pan Darwin udělají tu nejšpinavější práci za nás. Je dobré být schovaný, mít zásoby, být schopen zajistit teplo, zajistit čistou vodu a uchovat plemenné kusy těch nejdůležitějších zvířat. To je scénář pro solární bouři, spálené transformátory a podobně. 

V průběhu dvou let po kolapsu dojde k totální destrukci počtu obyvatel 

Martina: Jakou energii hodláte využívat v případě solární bouře? Solární zjevně ne. 

Dřevo na topení - Foto: Fotobanka Pixabay

Dřevo na topeníFoto: Fotobanka Pixabay

Saladin: Na solární energii není spolehnutí, protože větru a dešti neporučíme. Vidím to spíše na spalovací motor dřevoplyn. Technologie je vyzkoušená a více než 100 let stará. 

Martina: Kdyby si to řeklo více lidí, tak za chvíli naše krajina bude vypadat jako Velikonoční ostrovy. Vytěžíme všechno dřevo. 

Rivan: Nevytěžíme. Jak už řekl Saladin, tak v průběhu dvou let dojde k totální destrukci počtu obyvatel. Pokud mohu odhadovat, tak se populace sníží o minimálně 50%. 

Martina: To se naposledy stalo, myslím, za třicetileté války. 

Rivan: A to nedošlo k apokalypse, kterou máme na mysli. Já se přiznám, že příliš nepočítám s apokalypsou typu přírodní katastrofy. Já se orientuju na rozpad sociálního systému, protože ten podle mě hrozí nejvíc. Ať již ve vztahu k radikálnímu islámu, tak ke stavu ekonomiky v Evropě. Zadlužení stále stoupá. 

Lidé, kteří nedostanou sociální dávky, budou odsouzeni k tomu, že si potravu buď někde seženou – například krádeží nebo se přidají k osadě, pokud ta je přijme. 

Každý by si měl připravit trvanlivé potraviny, vodu, zbraně a střelivo 

Martina: Ona je k sobě možná patrně přijme v případě, že budou mít zásoby. Co by si tedy každý jednotlivec měl připravit? 

Prepperské zásoby - Foto: zdroj: Flickr.com

Prepperské zásobyFoto: zdroj: Flickr.com

Rivan: Trvanlivé potraviny, vodu, zbraně a střelivo. 

Martina: Václav Cílek má u sebe neustále filtr na vodu. Je schopen pít z Vltavy. Je toto také cesta? Co máte vlastně v zásobách? 

Rivan: Tajíme jména, nebudeme prozrazovat ani to, co máme. Každý, kdo chce být prepperem, tak si zjistí, co bude potřebovat a co může být přínosem pro ty, ke kterým se chce přidat. 

Nemá cenu mít v paneláku zásoby jídla na měsíc. Protože město bude za pár dní neobyvatelné. Ve městě má smysl zůstat pouze v případě, že dojde k brzkému restartu. Třeba v případě blackoutu. 

Scénáře existují, stát si v takovém případě ví rady. Nemocnice poběží na záložní generátory. Preppeři budou v takovou chvíli nápomocní a nenecháme své sousedy hladovět. Pokud se bude jednat o tento druh nepříjemnosti, má smysl zůstat ve městě a stačí potraviny na týden. 

Zásoby jsou dvojího druhu: operativní a strategické 

Pokud se bude jednat o delší záležitost, pak nastupuje manévr do kraje. Jsou zásoby dvojího druhu. Zásoby operativní, kdy máme schopnost zásoby ihned ohřát do poživatelného stavu. 

Zásoby obilovin - Foto: Fotobanka Pixabay

Zásoby obilovinFoto: Fotobanka Pixabay

Pak jsou zásoby strategické jako třeba obiloviny. Ty se u chovatelů drobného zvířectva dají obracet tím, že je zkrmíme. Nepůsobí to navenek nijak podivně, když si chovatel nakoupí několik metráků obilí a naloží do sudu do kysličníku uhličitého. To je princip staré dobré zemní jámy, do které se nasypalo obilí. Obilí vydýchalo kyslík a bylo uloženo v kysličníku uhličitém. To obilí za tři roky sice už nebude klíčit, ale my ho nemáme na klíčení, my ho máme na jídlo. 

Martina: Jakým způsobem budete zajišťovat vitamíny, aby například děti dobře rostly? 

Saladin: Pomohou zahrádky a zvířata. Na první dva roky máme nějakou tu chemii. Třeba jód, protože mořské ryby prostě nebudou. Ale jsou rostliny, které v sobě jód mají. Vitariáni to myslím mají dost zmáknuté. Vědí, co jíst a jak to připravovat. V tom problém nevidím. 

Pokud chcete mít v zásobě naftu, nesmí mít biosložky 

Martina: Když se vrátím k energiím, jaký další zdroj ještě můžete doporučit? 

Saladin: Klasické záložní zdroje jsou naftové. Ale musíte mít trvanlivou naftu, která v sobě nemá biosložky. Dá se pořídit přímo nafta do záložních zdrojů. Tu mají nádrže v nemocnicích, bankách a telefonních ústřednách. 

Je možné kombinovat solární zdroje v létě s dřevoplynem v zimě. Existují i technologie jako teplotně hladinové generátory, které se namontují na krb, kdy topíte a zároveň vyrábíte elektřinu. To jsou vychytávky pro jednu rodinu. My jdeme spíš cestou spalovacích motorů, které se pro jednu rodinu nevyplatí. 

Rivan: Spalovací motory jsou pouze na stav, kdy budete mít pohonné hmoty. Při kolapsu se počítá s tím, že nastane stav, kdy dojdou. Takže já bych tam klidně připočítal vodní elektrárny, případně větrné elektrárny. Nebudou se patrně stavět velké větrníky, ale může být na každém domě malá vrtulka. 

Saladin: Nemusí to být jen větrná elektrárna, ale síla větru se dá použít na mletí mouky, na čerpání vody. 

„Spíše se asi podřídíme přírodě a budeme chodit brzo spát.“

Až dojde nafta, počítá se s koňmi 

Martina: Kdyby se něco stalo teď v tuto chvíli, našli byste ve svých osadách vše potřebné k přežití? 

Rivan: Když si představím, co všechno bych tam chtěl mít, tak to rozhodně zatím nemám. 

Saladin: Já věřím, že jsou lidé, kteří už vše potřebné mají. 

Rivan: Na začátku víceméně musíme osadu zprovoznit tak, aby uživila lidi, kteří tam přijdou, a pak už je nastavený scénář dalšího vývoje. 

Co se týká energie, musím si uvědomit, na co ji potřebuji. Pokud je to na život v osadě, tam bych byl proti spotřebovávání nafty, benzínu atd. V první fázi bych je využil na přibližování potřebných věcí v autech a podobně. To pak také skončí a spíše se počítá s koňmi. 

Větrník - malá elektrárna - Foto: Fotobanka Pixabay

Větrník - malá elektrárnaFoto: Fotobanka Pixabay

Na tu stacionární energii bych preferoval malé vrtulky. Nedávno jsem u domku viděl stožár 4 metry a na něm malá větrná elektrárna. Samozřejmě ne každé místo se k tomu hodí, ale malá vrtulka se protočí relativně malým větříkem, takže dokáže zásobovat rodinný dům bez problémů. 

Martina: Vidím, že na určité věci máte lehce odlišný názor. Je to tak, že každá osada má svého šéfa? Je to tak, že když vy rozhodnete, že se pohonné hmoty budou používat jen na rozvoz, tak to tak bude, protože jste řekl? 

Rivan: My šéfy určené nemáme, protože dochází spíš k přípravě a nikdo neví, kolik lidí se v osadě sejde. Pak se počítá spíš s formou hlasování. V každém případě by osadě měl velet člověk, který bude mít důvěru všech lidí. 

Manželka si myslí, že jsem blázen, ale mé zaměření respektuje 

Martina: Vedete k prepperství i své rodiny nebo je nechcete zneklidňovat? 

Saladin: Rodiny asi tuší. U dětí je to spíše o výchově a o nenásilné přípravě. Žijeme normální životy a toto je naše hobby. Přemýšlíme o tom, zajímáme se o to. Hrajeme si. Z toho plynou naše odlišné přístupy. Já jsem se k prepperství dostal přes technická zařízení budov. 

Viděl jsem, jak se v domech plýtvá energií. Jak máme IT sály, kde se musí teplo z počítačů vypouštět na střeše a zároveň je pod každým umyvadlem průtokový ohřívač vody. 

Martina: Jak je na tom vaše rodina pane Rivane? 

Rivan: Manželka si myslí, že jsem blázen, ale mé zaměření respektuje. Děti vedu k tomu, aby měly kondičku, uměly zacházet s lukem a rozdělávat oheň. Rodina se s tím smířila. 

Postapokalyptický stav donutí lidi, aby změnili svůj pacifistický postoj 

Martina: Když se podíváme na budoucnost, kterou jste vykreslili, tak bychom se asi měli připravit na to, abychom byli skromní. I toto trénujete? Trénujete mentální přípravu? 

Rivan: Skromnost je o nastavení hodnot. A co se týká mé mentální přípravy, tak pokud se rozhodnu, že se budu bránit, tak to musím vzít i s tím, že buď můžu v obraně někomu ublížit, nebo bude ublíženo mně. 

Každý si musí rozhodnout sám v sobě, jestli se chce stát prepperem a musí vědět, kam až je schopen zajít. 

Martina: A počítá se i s pacifisty? 

Rivan: Na fóru, kam chodím, jsou lidé, kteří zbraně odmítají. Pak je otázka, co by se s jejich myšlením stalo, kdyby došlo k útoku. Byli by postaveni před otázku, buď pomůžeš, nebo budeme přemoženi my. 

„Já si myslím, že situace, kdy nastane postapokalyptický stav, donutí lidi, aby změnili svůj pacifistický postoj.“

Martina: Pane Saladine, přejde vás to? 

Saladin: Říká se, že kdo překová meče v pluhy, bude orat pro ty, kdo tak neučinili. Nevyhledávám násilí, ale myslím si, že když bude potřeba pozvednout meč, že ho udržím. 

Martina: Když se vrátím k našemu zdraví. Máte v osadě lékaře se zásobou léků? 

Budeme se muset vrátit k bylinkám - Foto: Fotobanka Pixabay

Budeme se muset vrátit k bylinkámFoto: Fotobanka Pixabay

Saladin: Je lepší mít lékárníka, farmaceuta. To i proto, že umí léky vyrábět. Taky se budeme muset vrátit k bylinkám

Martina: Máte zastoupeny lidi, kteří rozumí lidovému léčitelství?A ty, kteří umí zpracovávat kůže, tkát? 

Saladin: Máme minimálně lidi, kteří se o to pokouší. 

Pokud ke katastrofě nedojde, 99% prepperů si oddychne 

Martina: Co když žádná katastrofa nepřijde? 

Rivan: Budu šťastný člověk, protože to bude známka toho, že s lidstvem to není tak špatné. Preppeři jsou vizionáři a připravují se na teoretickou věc. Moc nevěříme tomu, že stávající společnost dokáže katastrofě zabránit. Pokud by zabránila, tak si 99% prepperů oddychne, protože nebude muset stát před volbami, o kterých jsme tady mluvili. 

Saladin: Když za mého života ke katastrofě nedojde, budu spokojený, protože jsem měl zajímavého koníčka, rýpal jsem se v zemi, naučil jsem se něco o bylinkách a jedl zdravé jídlo

Rivan: Štěstí přeje připraveným 

Záznamy pořadu najdete v iRadiu.  

Autor:  Martina Kociánová, Ladislav Henek
Pořad: Kupředu do minulosti  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: úterý 18:30  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Vaše názory

Co si myslíte o aktuálním tématu pořadu? Zažili jste podobný příběh? Máte jinou zkušenost? Jak jste si v neobvyklé situaci poradili vy?

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace