Vím, že se dostáváme do počátků smrtelné fáze, říká Benjamin Kuras

Spisovatel Benjamin Kuras - Foto: Katarína Brezovská

Spisovatel Benjamin KurasFoto: Katarína Brezovská

Někteří odborníci tvrdí, že změny uvnitř i vně naší společnosti, které zažíváme, jsou přirozeným vývojem. Jiní říkají, že jsme bláhoví, protože nezůstane kámen na kameni.

Každý jeden z nás se v tom musí nějak zorientovat a žít. V každém případě to, co bude dál, co nás čeká a kam směřujeme, je cílem úvah mnoha vědců, odborníků, politiků i tajných služeb. 

Hostem pořadu byl česko-anglický spisovatel, dramatik, překladatel a publicista Benjamin Kuras. Mimo jiné v souvislosti s naším tématem také autor knih Soumrak bílého muže nebo naposled Jak zabít civilizaci. 

 

Konec západní civilizace? II. Host: spisovatel a publicista Benjamin Kuras. Moderuje Martina Kociánová.

Vložit na svůj web

Martina: V minulém díle jste nám předestřel vaši vizi blízké budoucnosti. Pojďme u toho zůstat. Co nám tedy podle vás v budoucnu z našeho života tak, jak ho známe, zbude? 

Benjamin Kuras: Postupně nic, tak jako nezbylo nic z života byzantského, perského nebo berberského. Všechno to splyne, utopí se a vsákne do islámu. Je tak fatalistický, že není a nebude schopen vytvářet civilizační hodnoty, a postupně zanikne i materiální blahobyt, na který jsme si zvykli. 

Martina: Proč myslíte? 

Benjamin Kuras: Aby mohla věda a technika vůbec fungovat, tak musí být svobodné myšlení. Pro dnešního muslima, když zapálíte papír, tak to není ta sirka, která ten papír zapálí, nýbrž Alláh. 

Když shodíte dva homosexuály z pátého poschodí, tak to jste neshodili vy, nýbrž Alláh. S tím se nedá vytvářet nic hmotného ani duchovního. Jen dožije to, co tam bylo předtím. 

Tak jako v Byzancii nebo v Persii, Indii a Pákistánu. V části Indie nebo Afghánistánu to nějakou dobu dožívalo a dneska Islámský stát ničí, co tam ještě zbylo. Když se podíváte na poslední památky, které ničí po Iráku a Sýrii, tak to je posedlost prázdnotou a zrušením kontextu všech dějin. 

Čtěte také: Benjamin Kuras: Migrační vlna tsunami přivádí lidi, kteří v naší západní civilizaci pokračovat nebudou, nechtějí a nezajímá je

Vlna, která se na nás žene, je mnohem silnější, než veškeré prostředky, které máme ke své obraně 

Vidím to nebezpečí daleko blíž, než bylo před rokem - Foto: Fotobanka Pixabay

Vidím to nebezpečí daleko blíž, než bylo před rokemFoto: Fotobanka Pixabay

Martina: Není to tak dávno, co jste tady u mě byl jako host. Zdá se mi to, že tehdy jste hřímal a teď jste odevzdaný? 

Benjamin Kuras: Nejsem odevzdaný, ale vidím to nebezpečí daleko blíž, než bylo před rokem. Vidím to ještě v kvantitativním kontextu, protože ta vlna, co se na nás žene, je mnohem silnější, než veškeré prostředky, které máme ke své obraně. 

I Luděk Frýbort, který to vidí v Německu ještě silněji než já v Británii, si myslí, že nás to převálcuje a budeme to muset znovu nějakým způsobem vyhrabávat z hrobu. 

Čtěte také: Luděk Frýbort: V islámu človek nemá svou vlastní vůli, svou zodpovědnost, tím pádem ani svědomí

Obama při každé příležitosti nahrává vítězství islámu 

Martina: Je to také proto, že za ten necelý rok, co jsme se viděli naposledy, zvolily evropské špičky ten postup, který zvolily? 

Benjamin Kuras: Přesně tak. Oni nám vyrazili zbraně z ruky, oni nám svázali ruce za zády tím, že třeba nepomůžou Řecku, aby na ostrovech tříbili uprchlíky, kdo je kdo.  

Aby se vědělo, kdo opravdu prchá a jde mu o život, a kdo se sem chce vetřít. Vidím to, že to zajde až do nejzazšího bodu, kdy budeme stát zády ke zdi a bránit se nůž proti noži a meč proti meči. Zatím nevidím, jak se to dá zastavit. 

Martina: Vy jste říkal, že by se to dalo zastavit, kdyby se radikálně změnilo myšlení evropských politiků, policistů, vojáků, aby vzali na vědomí, že se proti celé západní civilizaci vede skutečná válka. Vy jste naznačil, že tu vůli tady vůbec nevidíte. 

Barack Obama - Foto: Fotobanka Pixabay

Barack ObamaFoto: Fotobanka Pixabay

Benjamin Kuras: Já ji nevidím u politiků. Další věc je, že máme v zádech obamovskou Ameriku. Obama při každé příležitosti nahrává vítězství islámu, takže se nemůžeme spolehnout ani na Ameriku. Vidím to jako Churchill na krev, pot a slzy. 

Vím, že se dostáváme do počátků smrtelné fáze 

Martina: Máme dost informací? Mnozí namítnou, že ty, co máme, nejsou podložené. Objevují se nejrůznější zprávy o znásilňování, o útocích na starousedlíky, ale velmi často se zase ukazuje, že jsou to poplašné zprávy. Já jenom zmíním video o údajném řádění uprchlíků v Itálii, kde se pak ukázalo, že to byly zmanipulované záběry z natáčení reklamy. Řekněte mi, je to vyvolávání strachu anebo klasická manipulace a kdo s kým manipuluje? Už se v tom člověk ztrácí. 

Benjamin Kuras: Já se v tom taky ztrácím. Nevím. Nevím, kdo koho manipuluje, ale vím, že se dostáváme do počátků smrtelné fáze. 

Martina: Na jednu stranu se podívám na video a zjistím, že je vymyšlené a že mě tudíž někdo chtěl ovlivnit. Na druhou stranu se podívám na jakékoliv zprávy a za každým moderátorem, když je fotka o uprchlících, tak je tam vždycky malé dítě za žiletkovým drátem a tudíž zase se mnou někdo manipuluje. A já už opravdu vlastně nevím, proti čemu mám nastavit štít. 

Benjamin Kuras: Vy mluvíte o manipulaci záběrů z Itálie, ale je tam i spousta nezmanipulovaných. Na mnoha místech v Itálii byly vzpoury migrantů, kteří třeba nebyli spokojeni s jídlem nebo nedostali zavčas kapesné. Vytáhli do ulic a rozbili 20 aut. 

Tyto snímky manipulované nejsou. Pařížské řádění a pálení automobilů taky nejsou zmanipulované, to jsou fakta. Pronikání extrémního radikálního islámu do britských škol taky není zmanipulovaná zpráva, taky se to děje a je to prokázáno. 

Záběry z Islámského státu, které se k nám dostávají, které k nám oni posílají sami, to taky není zmanipulováno. Ty hlavy tam podřezány jsou, ty lidi tam ukřižováni jsou, ty památky se ničí, to není zmanipulováno, to jsou fakta. 

Jestliže někdo nazývá nacistou člověka, který islám nechce, tak tím dává najevo, že tady islám chce 

Martina: Mně spíš šlo o samotnou skutečnost, že třeba tyto jedny záběry někdo zmanipuloval a já si myslím, že většina občanů se nechce přidat do nějakého davu, většina občanů si chce udělat svůj vlastní názor, a proto se tolik věnuju té manipulaci na jednu i na druhou stranu. Protože si říkám, jestli máme dostatek indicií k tomu, abychom tu situaci rozeznali takovou, jaká skutečně je. 

Demonstrace Ne islámu na Palackého náměstí - Foto: Filip Jandourek

Demonstrace Ne islámu na Palackého náměstíFoto: Filip Jandourek

Benjamin Kuras: Odpovím velice jednoduše. Je tady určitá početná skupina lidí, kteří v Česku nechtějí islám. Pak je tady určitá, nevím, jak početná skupina, která jim nadává do xenofobů, fašistů a nacistů. Jestliže někdo napadá jako nacistu člověka, který islám nechce, tak tím dává najevo, že tady islám chce. 

Podle mě je povinností novinářů popovídat si s těmito lidmi, aby nám vysvětlili, proč ten islám tady chtějí. Co je na islámu přitahuje, čím nám islám může pomoci z krize, jaké nám vytvoří lepší podmínky, vědu, umění, demokracii, politiku a který islámský stát z těch 57 by nám dali jako vzor, od něhož bychom se mohli něco učit. 

Já bych si myslel, že když se nad tím kritici těch takzvaných xenofobů zamyslí, tak možná polovina z nich si řekne, no, já ten islám tady taky nechci. A v tom případě jsou to pokrytci a měli by si přiznat, že ho nechtějí, anebo nám opravdu vysvětlit, proč ho chtějí. 

A já bych si přál, aby se teď do nich novináři pustili, protože zatím se ti takzvaní xenofobové pořád musí bránit, že nejsou xenofobové, že nejsou nacisti, tak ať nám teď ta druhá strana vysvětlí, čím se život v této zemi a na této planetě zlepší, když přijmeme islám. 

Chtěl bych vědět, proč tu někteří lidé islám chtějí, co z něho mají, co nám přinese a čím nás inspiruje 

Martina: No, já, když jsem naposledy chtěla naplnit svou novinářskou povinnost a pozvala jsem si vás a arabistu pana Čuříka, tak jste se mi pohádali, vynadali a odešli. Řekněte mi, je ta diskuze v tuto chvíli s tím nastavením jaké máme v naší společnosti vůbec možná? 

 

Kupředu do minulosti Soužití s islámem III. díl celá hádka J.Čuříka a B. Kurase. Odchod ze studia.mp3

Vložit na svůj web  | Stáhnout

Benjamin Kuras: Já bych se jenom vyptával té druhé strany, proč ten islám tady chtějí, co z něho mají, co nám přinese a čím nás inspiruje. 

Čtěte také: Otázka soužití s islámem rozlítila hosty a vyprovokovala k odchodu ze studia Dvojky

Martina: Vy jste tady vzpomenul úlohu médií. Jak vidíte úlohu médií v této uprchlické krizi? Co od nich očekáváte, co od nich dostáváte a co jste očekávat už přestal? 

Benjamin Kuras: Já jsem docela potěšen, že v Česku média fungují mnohem lépe než na západě. V některých zemích je už skoro zakázáno o tom mluvit. Ve Švédsku nebo Dánsku by vás snad za to i zavřeli. V Británii se to začíná tak trochu probouzet, ani ne v televizi, ale v některých nezávislých denících jako je Daily Mail a Daily Telegraph. 

Ve Francii díky růstu preferencí Le Penové jsou média nucená se tím taky zabývat. Dostali jsme se do fáze, kdy je mnohem riskantnější se tím nezabývat a podcenit to, než se tím zabývat a to nebezpečí přehnat. 

Já si vzpomínám, pan doktor Robejšek kdysi komentoval moji diskuzi s tím arabistou. Tehdy říkal, že jsme to oba přehnali jedním i druhým směrem. No, já si myslím, že je v případě nebezpečí lepší to přehnat a zjistit, že je menší, než ho podcenit a zjistit, že je větší a nebýt na to připraven. 

Čtěte také: Správná rozhodnutí se dělají v politice až v době, kdy už nejde dělat nic jiného a v té situaci se právě nacházíme, říká Petr Robejšek

Podceňujeme Islámský stát, protože si myslíme, že to je skupinka nějakých pošuků. Ale tak to není 

Martina: Jaký je váš názor na vlnu migrace a na to, proč právě teď, proč je tak silná a proč je vlastně nepřetržitá? 

Podceňujeme Islámský stát, protože si myslíme, že to je skupinka nějakých pošuků, kteří se zbláznili a baví je vraždit - Foto: Wikimedia Commons,  Voice of America, Public domain

Podceňujeme Islámský stát, protože si myslíme, že to je skupinka nějakých pošuků, kteří se zbláznili a baví je vražditFoto: Wikimedia Commons, Voice of America, Public domain

Benjamin Kuras: Souvisí to samozřejmě se vznikem Islámského státu a s těmi zeměmi, které prošly takzvanými arabskými jary, z nichž se téměř ze všech stala totalitní teroristická území. 

Podceňujeme Islámský stát, protože si myslíme, že to je skupinka nějakých pošuků, kteří se zbláznili a baví je vraždit. Ono to tak není. Je to dneska devítimilionový stát, který je řízen přesně podle nejpřísnějších principů koránu, včetně usekávání hlavy nepříteli, včetně porobování žen, včetně povolování otroctví. 

A ten jeho vojenský úspěch, je částečně způsoben tím, že mu velí asi stovka bývalých důstojníků Saddáma Husajna, které Bush zavřel do vězení a Obama je pustil na svobodu. 

Když sleduji Obamovu politiku, tak mám pocit, že veškerému vývoji k islámskému extremismu napomáhá nebo aspoň dosud napomáhal. Obama dával peníze Morsímu, al-Sisimu je nedává. 

Svržený libyjský diktátor Muammar Kaddáfí - Foto:  U. S. Navy

Svržený libyjský diktátor Muammar KaddáfíFoto:  U. S. Navy

Další věc je svrhnutí Kaddáfího v Libyi zrovna ve chvíli, kdy už s ním bylo domluveno, že přestane blbnout, že zruší výzkum jaderné pumy a bude hlídat Libyjské břehy. Vyhrožoval nám, že když mu nedáme peníze, tak je sem všechny pustí. Tak jsme mu peníze dali a pak ho Francie, Anglie a Amerika svrhli a nastolili tam takový chaos, z něhož vzniká další krajina Islámského státu. 

Kusy Islámského státu jsou v Thajsku, Filipínách, v Indii, v Kašmíru, Africe, samozřejmě Boko Haram v Nigérii se k IS taky přihlásili, takže brát to jako nějakou anomálii několika bláznů už je smrtelně nebezpečné, je to rozlezlé po celém světě. 

Měli bychom se vrátit k absolutnímu dodržování evropských demokratických zákonů, které musí platit pro každého 

Martina: To proto jste v několika svých komentářích zmínil, že situace, která tady je, se nedá zvládnout bez Ruska? 

Benjamin Kuras: Ale ona se možná nedá zvládnout ani s Ruskem. Já nevím, jestli je Rusko dostatečně vyzbrojené. Nedá se zvládnout s Amerikou, protože Amerika na naší straně v této chvíli není. Buď je to záměr, anebo opomenutí, anebo pštrosí hlavy v písku. 

Islámský stát - Foto:  Český rozhlas

Islámský státFoto:  Český rozhlas

Prostě potřebujeme se probudit k tomu, že opravdu se proti nám vede válka, že tu válku vede a organizuje Islámský stát, který existuje a je reálným nebezpečím a je to skutečný stát, není to nějaká teroristická banda a má v úmyslu dobýt Evropu. 

Martina: Tady asi jednotlivec příliš nezmůže. Musí tedy podle vás dojít k systémové změně, k přijetí zákonů, které by zajistily výcvik armádních záloh, zajistily by, aby tyto zálohy měly zbraně, výstroj atd.? 

Benjamin Kuras: Vedle toho by měl jít ještě jeden a velice urgentní postup a to, vrátit se k absolutnímu dodržování evropských demokratických zákonů, které musí platit pro každého. V Británii už to není. Nebojovat proti islámu jako náboženství, nýbrž proti jeho prostředkům dobývání moci. 

Prostředek dobývání moci je džihád, ten se musí zakázat, a zákony šaría, které jsou protidemokratické. Existují na to výnosy Evropského soudu z roku 2001, 2003, že zákony šaría jsou v deseti nebo dvaceti bodech porušením demokratického systému. 

„Islám ať si tady praktikuje, kdo chce, ale propagace šaría, jak dneska na internetu máte propagační servery jako je Sharia 4 Czechia, ty by měly být okamžitě pod zámkem.“

Martina: Vrátím se zpět k našim a nejen našim armádním zálohám, k takzvaným záložákům. Vidíte nějaké kroky u nás či v Británii? Británie navíc oproti nám naprosto netoleruje osobní držení zbraní, takže tam by případné kroky měly být mnohem více vidět. Děje se tam v tomto smyslu něco nového? 

Britská konzervativní vláda posílá vojáky předčasně do výslužby - Foto: Fotobanka Pixabay

Britská konzervativní vláda posílá vojáky předčasně do výslužbyFoto: Fotobanka Pixabay

Benjamin Kuras: Pořád se tam odzbrojuje. Konzervativní vláda posílá vojáky předčasně do výslužby. V dobách Margarety Thatcherové, kdy šlo bojovat za Falklandské ostrovy, měla Británie asi 300 tisíc vojáků ve zbrani a dnes jich je asi 90 tisíc. To znamená, že někde po Británii sedí frustrovaných 200 tisíc bývalých vojáků a ti by se možná mohli zapojit do evropské politiky. 

Martina: Vidíte ty tendence? 

Benjamin Kuras: No, zatím je nevidíme a možná, že jestli jsou, tak se dějí zatím jenom ve formě nějakého bratrského poplácávání a přípravy. 

Jestli se migrace nezastaví, tak do čtyř, pěti let Evropa skončí 

Martina: Co se podle vás stane ať už v Británii, v Unii anebo u nás v případě, že se nic v tomto směru nezmění? Myslíte si, že to začnou lidé třeba brát do vlastních rukou? 

Benjamin Kuras: Ono už se to začíná dít v Německu. A německá vláda to opravdu přehnala. 

„Jestli se to nezastaví, tak do čtyř, pěti let skončí Evropa.“

Martina: My bychom si asi všichni přáli od sebe samých, abychom byli otevření, láskyplní, protože to odpovídá ideálu západní civilizace a člověk sám sebe rád v takovém světle vidí. Ale zároveň se nabízí otázka, zda tento projev humanismu v tuto chvíli nepřinese ve výsledku mnohem větší počet obětí a ztrát na obou stranách. 

Čím větší počty tady budou, tím víc se budou lidi bát a tím víc budou protestovat a snažit se hájit, uhájit nějaké svoje území - Foto: Fotobanka Pixabay

Čím větší počty tady budou, tím víc se budou lidi bát a tím víc budou protestovat a snažit se hájit, uhájit nějaké svoje územíFoto: Fotobanka Pixabay

Benjamin Kuras: Samozřejmě. Čím větší počty tady budou, tím víc se budou lidi bát a tím víc budou protestovat a snažit se hájit, uhájit nějaké svoje území. Pražáci si to pořád nedovedou představit, ale v Londýně je dneska z 60 % neevropské obyvatelstvo. Tam jsou čtvrti, kde nevidíte Brita. 

Británie udělala chybu v tom, že pustila na území cizí imámy, kteří na integraci neměli absolutně žádný zájem 

Martina: My máme v posledních letech tendenci se ze všeho stále obviňovat. Ale v tomto případě by odpověď na otázku, co jsme udělali špatně, mohla být prospěšná. Vy sám sentimentálně vzpomínáte na 70. léta v Británii, kdy jste měl a určitě ještě máte mezi muslimy spousty přátel. Máte nějakou teorii na to, co jsme tedy udělali špatně, že jste s dědečkem ještě chodil na víno, ale jeho vnuci už se s vámi kamarádit nechtějí? 

Benjamin Kuras: Británie udělala chybu v tom, že pustila na území cizí imámy, kteří absolutně neměli žádný zájem na integraci. Do Británie přišli s tím nejextrémnějším výkladem koránu a začali mládež přitahovat takovou tou ideou, že islám je předurčen vládnout. Přidejte se k nám, budete vládnout světu. 

A jejich rodiče, kteří si z Pákistánu přišli vydělat peníze, tak ti z toho možná najednou byli trochu vyděšení. Ale ten zlom, ten opravdový zlom nastal v roce 89 vyhlášením trestu smrti nad Salmanem Rushdiem, islámským spisovatelem původem z Indie. 

Salman Rushdie - Foto: David Shankbone

Salman RushdieFoto: David Shankbone

Za knihu, v níž si tak trochu vystřelil z Mohameda, na něho Ajatolláh Chomejní vyhlásil trest smrti a najednou bylo vidět plný ulice Pákistánců s nápisy „smrt Rushdiemu“ a „zavraždíme ho“. A co nás vyděsilo nejvíc a Rushdieho to vyděsilo úplně nejvíc ze všech, že se ho nikdo nezastal. Jediný, kdo se ho zastal, byla Thatcherová, která mu dala ochranku. 

„Pakistánci byli často lidé, kteří byli opravdu demokrati. Pákistán byl jednu dobu demokratický, byli to lidé, jejichž tatínci bojovali ve 2. světové válce v britské uniformě proti Japoncům.“

Martina: Kterou on neměl rád, jakožto levičák. 

Benjamin Kuras: Kterou on neměl rád, on byl levicový labouristický volič. Ale pak se změnil, protože uznal, že přece jenom lady je lady. A ona ho hájila, i když jí vyčítali, proč mu máme ze státních peněz platit ochranku. Říkala jim: Podívejte se, ten pán vydělává takové peníze a platí takové daně, že si tu ochranku zaplatil už dávno. Ale kousek po kousku všichni politici jeden za druhým a to nejenom v Británii, ale v celé Evropě, ho začali napadat. 

Místo, aby hájili jeho právo na svobodu slova, coby britského občana, tak začali říkat, že ty muslimy provokuje a to mu nesmíme dovolit. A jemu nezbývalo než se sebrat a utéct do Ameriky. A tam nastal nějaký zlom a i ti umírnění muslimové najednou dostali strach z vlny těch radikálních. 

A místo, aby taky hájili svoje právo a Rushdieho právo na svobodu slova, a bouřili se proti tomu, že nám cizí velmoc nemůže nařizovat, že někoho musíme zabít, tak začali postupně přijímat islám takový, jaký jim ho ti imámové začínali předkládat. 

Tedy, že jsou předurčení vládnout a dostali se do fáze, kdy začali tlačit politicky, a kousíček po kousíčku bylo vidět, jak ten britský politický a kulturní establishment ustupuje a ustupuje a ustupuje. 

„Teď byl v Británii souzen křesťanský pastor, vikář, který označil islám za kruté náboženství. Těch případů je čím dál víc.“

Jeden mladý politik malé strany na náměstí v rámci své volební kampaně předčítal úryvky z Churchillovy knihy o tom, jak je ten islám špatný a nějaká paní na něho zavolala policii. 

6 policajtů na něho přijelo s antonem, naložili ho do auta, odvezli, nechali si ho, já nevím, půl dne ve vězení, pak ho propustili a nakonec ho neobžalovali, protože je to směšné. Alarmující je to, že někoho vůbec může napadnout zavolat policii na to, že někdo v Británii cituje Churchilla. A byla to nějaká obyčejná paní. 

Říkalo se: Buď bude evropský islám, nebo islámská Evropa 

Martina: Vy jste na začátku vzpomínal, že jste měl mezi muslimy mnoho přátel. Řekněte mi, máte je dodnes? 

Benjamin Kuras: Mám. No, vlastně, nemám. Měl jsem tehdy hodně zajímavé přátele. Byli to liberální novináři z BBC. Já jsem měl velice dobrého kamaráda, alžírský berber to byl, který byl ve francouzském vysílání pro Afriku, s nímž byla velká sranda, který říkal takový vtip: No dyť přece Shakespeare byl arab a jmenoval se Šejk Zubír. 

Súfismus - Foto: Wikimedia Commons

SúfismusFoto: Wikimedia Commons

Tehdy tam byl takový hlad po mystice a já když jsem přišel z komunistického státu, tak jsem to všechno hltal. A v těch 70. letech jedna z těch mystických škol byl Idries Shah. To byl afghánský šlechtic, který tam vyučoval súfismus. 

Súfismus je taková mystická forma islámu, která, on tvrdil, byla předislámská a islám ji vstřebal a tvrdil, že pocházela z Afghanistánu. No a tam někteří lidé při tom, když je to tak chytlo, konvertovali na islám. 

Pak tam byla duchovní spirituální organizace, která pocházela z Indonésie, kde ten indonéský islám byl takový něžný a trochu střižený hinduismem. Bylo tam duchovní cvičení, během něhož člověk prožíval všelijaké očisty duše. A protože náš guru byl z Indonésie a když mluvil, tak mluvil v islámském kontextu, tak spousta lidí z úcty k němu konvertovala na islám. Třeba navštívili Indonésii, vrátili se obřezaní, s islámským jménem, ale indonésky psaným, ne arabsky psaným. 

A pak najednou někteří ti kluci začali blbnout, začali při tom cvičení zpívat Allahu Akbar, a mezitím už začínaly takové ty teroristické akce, při nich se taky křičívalo Allahu Akbar a já jsem z toho začínal mít trochu mráz po zádech. 

Ramadán - Foto:  Český rozhlas

RamadánFoto:  Český rozhlas

Na několik měsíců jsem byl v Izraeli a rozhodl jsem se vyzkoušet ramadán. Držel jsem ho celý měsíc, najedl jsem se vždycky ve čtyři ráno a slyšel jsem při tom, jak zpívají muezíni. Uvědomil jsem si, že islám je hrozně chytlavý. Je jako droga. 

Začal jsem si uvědomovat, že ten islám, který jsme znali a kamarádili se s ním a chutnalo nám to jejich jídlo, se najednou mění. A mění se v něco úplně jiného, než jsme si mysleli, že je.
Nostalgicky vzpomínám na tu dobu, kdy se snilo, že by mohl vzniknout evropský islám. Říkalo se: Buď bude evropský islám, nebo islámská Evropa. 

Po tom Salman Rushdiem, když establishment začal ustupovat všem těm požadavkům, se to celé zvrtlo směrem ke středověkému iracionalismu. 

Záznamy pořadu najdete v iRadiu 

Autor:  Martina Kociánová, Ladislav Henek
Pořad: Kupředu do minulosti  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: úterý 18:30  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace