Poklady Národního divadla: Nebyla jen Destinnová. Příběh pěvkyně Jarmily Novotné a jejího rytíře

21. listopad 2016

Nesmírně talentovaná zpěvačka. Sólistka newyorské Metropolitní opery. A krásná žena, do které se zamiloval šlechtic.

Jarmila Novotná byla jednou z nejslavnějších operních zpěvaček českého původu. A také jednou z nejtalentovanějších. Už ve 20 v Národním zpívala Mařenku v Prodané nevěstě a ještě před druhou světovou válkou dobyla Berlín, Vídeň, Paříž a účinkovala na slavných Salzburských slavnostech.

Rytíř a zámek

Jejím velkým příznivcem byl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který přispěl na její studia v Itálii. Zatímco TGM měl k ní vztah přátelský, až otcovský, do jejího citového života vstoupil jiný muž, rytíř Jiří Daubek z českého šlechtického rodu. Společně žili na zámku jeho rodiny v Litni nedaleko Berouna.

Pocta Jarmile Novotné

Novotná jako zámecká paní to po roce 1948 neměla jednoduché. Liteňský zámek i s panstvím byl pochopitelně znárodněn a pěvkyně (v té době už světoznámá) emigrovala. Současní majitelé zámku rozvíjejí její odkaz a každoročně tam pořádají festival, který nese její jméno, anebo kurzy pro mladé pěvce.

02954847.jpeg

Úspěšnější než Destinová?

Pro Novotnou to ale nebyla první emigrace. Poprvé z Česka vycestovala na začátku války, kdy se stala sólistkou snad nejprestižnější operní scény na světě – Metropolitní opery v New Yorku. Sólistkou tam byla neuvěřitelných 16 sezón (legendární Emě Destinnové se to poštěstilo jen osm let).

Opatrovnice opony ND

V archivu Metropolitní opery dodnes uchovávají její nejproslulejší róbu, která je z Prahy, ze salóny Hany Podolské. Není bez zajímavosti, že díky Novotné se dlouho uchovala jiná zajímavá archiválie: kopie původní opony Františka Ženíška, která shořela při požáru.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.