V 81 letech zmizelou Šumavou na kole? „Pěšky už ji znám!“ říká Emil Kintzl „z Policie Modrava“

„Já jsem ročník 1934 a Šumavě jsem věrný od roku 1939. První šumavská rána byla 15. března 1939, kdy jsme se strýčkem koukali, jak přijíždí Wehrmacht. Lidi nadávali, my jsme házeli koule a věděli jsme, že to bude zlá doba,“ vzpomínal na své šumavské začátky pan Kintzl.

Zná na Šumavě každý kout. Momentálně se po ní nejradši pohybuje na kole. „To, co jsem chodil pěšky, už znám. A tak raději nacházím cesty a místa, kde jsem už dlouho nebo vůbec nebyl. Projít celou Šumavu za jeden lidský život nejde.“

Celý rozhovor Václava Žmolíka a Jana Kovaříka s Emilem Kintzlem. Klikněte na video!

Další sportovní láskou Emila Kintzla jsou běžky. Ještě loni v zimě se zúčastnil šumavského maratonu a tím v 80 letech závodní kariéru zakončil. Kvůli zdraví ale rozhdoně nekončí.

„Dneska máme bezplatné zdravotnictví, tak mě můžou dát do sádry,“ směje se. „Ve stáří má člověk na sobě těch nemocí už hodně, tak si s tím nedělám hlavu. Když se člověk přestane pohybovat je napůl mrtvej.“

Emila Kintzla baví lyže celý život|foto: archiv Emila Kintzla

Zakázané Luzenské údolí

Nejzajímavějším místem Šumavy je podle něj Luzenské údolí s horou Luzný. „Když se otevřeli hranice, první moje cesta vedla na Modrý sloup a na Luzný. Dojetím mi tekly slzy a této hoře jsem zůstal věren.“

Cesta na Luzný Luzenským údolím je oficiálně nepřístupná. Na horu je možné se dostat jen z německé strany. „Cesta Luzenským údolím se ale nedá vůbec srovnat s tou cestou z Německa,“ stojí si za svým šumavský nestor a naznačuje protestní pochod.

Speciální vysílání

Emil Kintzl žije v Kašperských Horách a věnuje se mapování historie regionu. Že si ho na Šumavě cení, potvrzuje i to, že má svoji figurku na kašperskohorském skříňovém betlému. Podobně jako třeba historik muzea Šumavy Vladimír Horpeniak, který byl také hostem speciálního vysílání Odpoledne s Dvojkou z Kašperku.

Ze zákulisí. Co ve vysílání nebylo? Klikněte na video!