Opomenuté osudy Bohémy: Po smrti Karla Čapka vyhodili Olgu Scheinpflugovou i z Národního divadla

Olga Scheinpflugová a Karel Čapek se seznámili v roce 1921 ve Vinohradském divadle. Svoji byli jen tři roky - Foto:  Památník Karla Čapka

Olga Scheinpflugová a Karel Čapek se seznámili v roce 1921 ve Vinohradském divadle. Svoji byli jen tři rokyFoto:  Památník Karla Čapka

„Jako kdyby byla stažená z kůže,“ popisuje teatrolog herecký projev Scheinpflugové. Herečka si prošla lecčím. Pomalým umíráním matky, když jí bylo osm. Štvanicí na manžela. Vyhazovem z divadla... A ze všeho se vypsala v románu, který za okupace radši zakopávala na zahradě.

Olga Scheinpflugová nedostala tolik příležitostí ve filmu. Přesto byla velkou herečkou své doby. Od začátku dostávala velké role a pracovala s nejlepšími divadelními režiséry. Její dlouholetý vztah se spisovatelem Karlem Čapkem završilo jen tříleté manželství. Dost si při něm ale zkusila. A dokonce i po něm. 

Co v Bohémě nebylo?
Jaké byly válečné osudy Huga Haase? Jakých chyb se seriál Bohéma dopustil? Sledujte náš webový speciál.

Obavy před nebezpečím fašismu, které Čapek předjímal, se potvrzovaly. Oba prožívali sílící tlak ze strany fašizujícího tisku na Čapka jako představitele starých pořádků. Na podzim 1938 chtěli spolu s Ferdinandem Peroutkou emigrovat. Útěk ale zmařilo „prokecnutí“ Scheinpflugové v herecké šatně. 

Zhroucení po Čapkově smrti 

Když Čapek 25. prosince 1938 zemřel na zápal plic, držela ho za ruku. Už v dětství prožila něco podobného, když dva roky viděla umírat matku. „Bylo jí osm let, když zemřela, a pořád si tohle trauma nesla v sobě,“ přibližuje teatrolog Jiří Someš. Po Čapkově smrti se nervově zhroutila. 

Olga Scheinpflugová na pohřbu Karla Čapka. Podpírají ji Václav Palivec a JUDr. Karel Scheinpflug (repro Pestrý týden, 7. 1. 1939, s. 2) - Foto:  Fakulta sociálních věd UK, Wikimedia Commons, Public domain

Léčila se v nervovém sanatoriu na Dobříši. Jako jistý druh terapie vznikla její básnická sbírka Stesk. „A pak se rozhodla, že napíše Český román,“ popisuje Someš. „Psala ho během celé války a zakopávala ho v zavařovacích sklenicích na zahradě vily na Strži.“ 

Vypsání se z traumat 

Busta Olgy Scheinpflugové ve vile Karla Čapka - Foto: Khalil Baalbaki

Busta Olgy Scheinpflugové ve vile Karla ČapkaFoto: Khalil Baalbaki

„Po válce ho s pomocí Rudoarmějců, kteří se tam usídlili, vykopala a vydala. Ale nesetkal se bohužel s jednoznačně kladným přijetím u kritiky. U čtenářů ano.“ Scheinpflugová v něm kombinuje vzpomínky s citacemi z Čapkových dopisů. 

Snaží se tak postihnout intimní vztah dvou tvůrčích individualit v bouřlivé době 20. a 30. let a zároveň podat obecnější výpověď o meziválečném Československu. Době okupace se ostatně věnuje i její básnická sbírka Tunel smrti. 

Vyhazov z Národního divadla 

Mezitím s ní ještě zúčtovalo Národní divadlo. Z politických důvodní jí 31. července 1944 ukončili smlouvu. Scheinpflugová se tehdy na čas raději stáhla z veřejného života. Do Národního se vrátila až po válce 1. února 1946 a zůstala v něm až do své smrti v roce 1968. Jejím posledním představením byla Čapkova Matka. 

Šminkkastle Olgy Scheinpflugové v Čapkově vile - Foto: Khalil Baalbaki

Šminkkastle Olgy Scheinpflugové
Ve skříňce o rozměrech zhruba 50 x 30 x 15 cm najdete talisman opičky, stará líčidla, vlásenky, síťku na vlasy pod paruku, šaškovskou korunu nebo odličovadlo Helena Rubinstein. Součástí bývala i zaječí pacička, kterou se rozetíral pudr nanesený na tvář.

„Je krásné stát nad její šminkkastlí. Vědět, že když jí zavřeme, zavíráme i desítky rolí, které odehrála. Dneska se už herci ani nelíčí, ale tehdy existovalo proteovství. Herec se měnil z role do role. A na tu proměnu potřeboval líčidla. Šminkkastle ho provázela celý život. A v téhle od Scheinpflugové je Julie, Anna Karenina, Lady Macbeth, paní Bovaryová…“ 

Hvězdná kariéra Scheinpflugové 

Divadlo si Scheinpflugová zamilovala už v rodném Slaném. Přes ochotníky a kočovné společnosti. Jezdila pak do Prahy studovat herectví u Marie Hübnerové. Po dvou letech dostala první angažmá v Intimním (dnes Švandově) divadle. Po dalších necelých dvou letech nastoupila na Vinohrady. 

Zdeněk Štěpánek ve 30. letech v Divadle na Vinohradech v jiné Dostojevského hře - Foto:  Atelier Balzar, Wikimedia Commons, Public domain

Zdeněk Štěpánek ve 30. letech v Divadle na Vinohradech v jiné Dostojevského hřeFoto:  Atelier Balzar, Wikimedia Commons, Public domain

Tehdy tam jako dramaturg a režisér současně nastupoval i Karel Čapek. „Velmi brzy hrála velký repertoár. Ztvárnila například Soňu ve Zločinu a trestu. Po boku Zdeňka Štěpánka, který tehdy hrál Raskolnikova. To představení trvalo čtyři hodiny!“ překvapuje Someš. 

Stažená z kůže 

V Národním divadle později ztvárnila přes 130 rolí. „Byla velmi moderní herečkou. Takovým zvláštním způsobem nervní, temperamentní a také velmi citlivá. Z ní měl člověk pocit, jako kdyby byla téměř stažená z kůže. Tu svou rozcitlivělost odůvodňovala právě velkým otřesem v dětství, který prožila při umíraní matky.“ 

Jiří Someš Scheinpflugovou pamatuje na jevišti od počátku 50. let. Připomíná ale i její literární kariéru. Kromě výše uvedeného je jako dcera spisovatele a redaktora Karla Scheinpfluga a sestra spisovatela a právníka Karla Scheinpfluga sama autorkou desítek literárních děl: románů, básnických sbírek, divadelních her i pohádek. V některých svých hrách si i sama zahrála (např. titulní roli v Madle z cihelny). 

Olga Scheinpflugová na fotografiích ze svých rolí - Foto: Khalil Baalbaki

Autor:  Ondřej Kepka, Michael Erhart
Pořad: Na návštěvě u Karla Čapka  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: vysílali jsme do června 2016  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas