Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře. Osudové ženy: Růžena Vacková

22. duben 2023

Mnohokrát měla na kahánku. Nikdy se ale nevzdala... Později spoluzaložila sdružení bývalých politických vězňů K 231 a podepsala Chartu 77. V dokudramatu o archeoložce a politické vězeňkyni účinkují Petra Špalková, Dalimil Klapka nebo Igor Bareš. Hovoří publicistka a autorka knihy Trestankyně Milena Štráfeldová.

Host: publicistka Milena Štráfeldová
Účinkují: Petra Špalková, Dalimil Klapka, Igor Bareš, Marek Holý, Libor Vacek
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Natočeno: 21. 7. 2017

Nikdy se neprovdala, ovlivnila ale řadu mimořádných mužů své doby. Narodila se v lékařské rodině ve Velkém Meziříčí, kde byla vychována v sebevědomou, ale také citlivou a empatickou osobnost.

Světice nebyla...

Ještě na gymnáziu se jí dvořil básník Jiří Wolker. Stýkala se ale s celou uměleckou skupinou okolo tehdejšího Devětsilu. Nakonec vystudovala filozofii a odcestovala do Itálie, kde jí velmi zajímala archeologie. Zároveň se vrhla na estetiku a vědu, v dobovém tisku tak najdete i divadelní kritiky. Spolupracovala s muzikologem Josefem Hutterem, se svou životní láskou. „Tady se ale pohybujeme na trochu tenkém ledě. Josef Hutter byl totiž ženatý a měl rodinu,“ vysvětluje Milena Štráfeldová, publicistka a autorka románu o Růženě Vackové nazvaný Trestankyně.

Poprvé za mřížemi

V době nacismu se Vacková aktivně zapojila do odboje. Bratr byl popravený, ona sama se na Pankrác dostala až koncem války, kde čekala na smrt. Naštěstí přišel konec války. Už 5. května byla osvobozena.

V roce 1947 se stala mimořádnou profesorkou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jako teprve druhá žena v historii. Po vítězství KSČ se ale zase všechno otočilo. „Byla jedinou pedagožkou, která doprovázela studenty na Hrad v únorovém průvodu k prezidentu Benešovi. Narazili ale na ozbrojenou pěst dělnické třídy. Z fakulty ji vyhodili,“ přibližuje spisovatelka.

Zavřeli ji i komunisti

Růžena Vacková pak byla znovu zatčena v roce 1952, to už jí bylo 51 let. Tehdy probíhaly politické procesy jako na běžícím pásu. Dostala 22 let. Propuštěna byla v roce 1967, kdy si odseděla celých 15 let.

Milena Štráfeldová

I ve vězení ale patřila mezi 64 žen, které v květnu 1954 protestovaly proti poměrům a podmínkám pardubické věznice, připojila se k hladovce. Ve vězení podepsala i dopis tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN.

„Svou statečnost předávala i dalším ženám za mřížemi. Dokonce připravovala utajenou vězeňskou univerzitu a sama je i učila. Dívkám vyprávěla o estetice, o slohu, o velkých osobnostech… Dodávala jim odvahu vzdorovat nelidským podmínkám. Sama jsem s nimi mluvila, takže vím, že jim Růžena Vacková pomáhala uchovat si vlastní sebeúctu a zdravý rozum… V obrovském zoufalství se nemusely rozeběhnout hlavou proti zdi,“ vzpomíná Štráfeldová.

Konečně venku...

V dubnu 1967 byla podmínečně propuštěna, o amnestii ale nežádala. Hned se vrhla do práce. Spoluzaložila sdružení bývalých politických vězňů K 231 a v prosinci 1976 podepsala Chartu 77. Zemřela v roce 1982 v 81 letech. Za svou statečnost a celoživotní vědeckou a pedagogickou práci byla oceněna až v 90. letech. Od prezidenta Václava Havla dostala i Řád TGM.

autor: ide
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.