ČR má prvenství v kubistické architektuře, říká Oldřich Janota

V těchto dnech můžeme v Národní technické knihovně v Praze navštívit výstavu představující veřejnosti, prostřednictvím obsáhlých dokumentů, fotografií a přednášek, ty nejkrásnější a nejzajímavější architektonické skvosty.

Počátky snažení O. Janoty sahají ke stálé výstavní expozici "Pražské vily", umístěné do budovy, kterou začátkem 20. století nechal postavit ředitel veřejné obchodní školy František Trmala: "První desku s názvem Trmalova vila jsme umístili v roce 1998 a někteří usedlíci ani netušili, že žijí v blízkosti významné stavby," vzpomíná. Pokusil se nám dál ozřejmit, co je tím pravým měřítkem pro "slavnou" vilu: "Musí to být v každém případě perfektně zpracované dílo. Dobrá vila je pro každého architekta majstrštykem. Na mnohdy nepatrných detailech stavby se totiž projeví každý nedostatek. Ten se u velkých budov dá porůznu obejít."

Tyto malé, ovšem významné stavby, vznikaly zejména díky vlivným osobnostem našich dějin. Byly to lidé mající významné postavení nejen ve městech a obcích, ale většinou i v celorepublikovém pojetí. Velký rozmach ve výstavbě vil přišel za éry první republiky, kdy se do budování sídel zapojila střední vrstva: "My jsme celý projekt Slavné vily mapovali jak z pohledu architekta, tak stavebníka, tedy zadavatele. Šlo o různé profese, požadující různá zázemí pro svou činnost. Proto vznikla široká paleta staveb, je to nádherný kulturní odkaz," popisuje nasbíraný materiál O. Janota.

Logo|foto:Český rozhlas

Několika patnáctičlenným týmům, pod vedením zkušených odborníků, se podařilo shromáždit zcela ojedinělý materiál, a to celosvětového významu, pokrývající neuvěřitelná dvě století a obsahující informace o více než 800 stavbách. Jde o první pohled do moderní historie daného kraje, a to nejen v souvislostech architektonických, ale umožňuje nám nahlédnout do atmosféry konkrétní doby: "Spolupracovníci vycházeli z odborných postupů, které byly zpracovány v literatuře a využívali dostupné informace. V každém kraji, v každém městě, se zapojily desítky lidí. Byl to obrovský tým, přistupující k celé věci s velkou láskou a nasazením," poznamenal na adresu kolegů O. Janota.

Abychom byli konkrétní, jmenovali jsme město Zlín, které se nesmazatelně zaspalo do dějin české moderní architektury. Nešlo pouze o Tomáše Baťu, ale i o Antonína Baťu a ředitele baťových závodů. Na stavbě Baťovy vily se podílel architekt Jan Koťera. Zazněla mj. i zmínka o nádherné secesní vile v Písku, kterou vytvořil Dušan Jurkovič (stejně jako tamní průmyslový komplex). Ten se bohužel v původním stavu nedochoval: "Jestli jsme ale v něčem jako národ zcela výjimeční, tak je to architektura kubismu, který se nikde jinde v architektuře neprojevil," dodal host.

Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru se Zuzanou Burešovou ...

Pokud jste nestihli naše pondělní vysílání, stačí si přečíst článek Eleny Horálkové: Energie a živočišnost romských písní je nakažlivá, říká Jana Procházková

Jana Procházková|foto:Jan Sklenář