Jaderná fyzička Dana Drábová si dobíjí „baterie“ v posázavské přírodě

17. únor 2011

Čtvrteční čas před polednem (17. února) jsme věnovali rozhovoru moderátorky Evy Kvasničkové s jadernou fyzičkou Danou Drábovou.

Mohli bychom jí nazvat jednou z nejpracovitějších úřednic, i když v podstatě je spíš vědkyní. Už profesní životopis napovídá, že ani v nejmenším nebudeme přehánět. Hostem moderátorky Evy Kvasničkové se stala jaderná fyzička Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V roce 1985 vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT a včele SÚJB stojí již neuvěřitelných 12 let.

Není na světě věc, která by nezářila. Dokonce i my sami záříme, a to díky draslíku a jeho radioaktivnímu izotopu K-40. Pokud bychom měli popsat auru D. Drábové, která nás nejvíce „ozářila“ prostřednictvím televizních obrazovek během startu jaderné elektrárny Temelín, nevyhnuli bychom se slovům jako klidná, charismatická a optimistická.

Jaderná elektrárna Temelín

Jak jistě víme, všudypřítomná, neustále nás obklopující radioaktivita nemusí být vždy ku prospěchu člověka. Málokdo ovšem tuší, že pokud bychom dokázali sedět celý rok nedaleko chladicích věží jaderné elektrárny, získáme z okolí méně záření, než během jediného lékařského vyšetření rentgenem. Byť náš host zastává funkci vedoucího pracovníka Úřadu pro jadernou bezpečnost, ryze kladný vztah k jaderné energii nemá: „Cokoliv používané k uspokojení našich rostoucích energetických potřeb je více či méně nešetrné vůči životnímu prostředí. Vše, co musíme udělat, je poskládat všechna řešení tím nejšetrnějším způsobem k sobě tak, abychom volili to nejmenší zlo. Najde-li se lepší řešení než je jaderná energie, měli bychom ho bezezbytku využít,“ dodává s jistým odstupem a nadhledem jaderná fyzička.

Práce, kterou D. Drábová vykonává, je nesmírně důležitá a v konečném důsledku může ovlivnit životy statisíců z nás. Zajímali jsme se, jak si sama dobíjí své pomyslné baterie: „Mám velké štěstí, že bydlím od narození v úžasném prostředí posázavské obce Pyšely. Stačí vzít psa a jít s ním do prvního lesa, který je od domu pouhých 500m etrů. Další kilometr je samotná řeka Sázava. Po návratu z přírody se nebráním relaxaci u bílého vína a dobré knihy.“ Při náročném programu, který funkce předsedkyně SÚJB obnáší, je ale složité udělat si čas na sebe a vypravit se třeba za snem, který představují Himaláje.

Atomy antivodíku existovaly v magnetické pasti výzkumného zařízení ALPHA téměř dvě desetiny sekundy

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru …

autor: Jan Sklenář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.