Česká královna s nemanželským dítětem. Osudové ženy: Kunhuta Uherská

Kunhuta Uherská; pečeť královny české, rakouské, štýrské, korutanské a kraňské vévodkyně z rodu Rurikovců - Foto: Karl von Sava,  volné dílo, Wikimedia Commons

Kunhuta Uherská; pečeť královny české, rakouské, štýrské, korutanské a kraňské vévodkyně z rodu RurikovcůFoto: Karl von Sava, volné dílo, Wikimedia Commons

Kunhuta Uherská (správněji Haličská či Mačevská) byla velmi temperamentní, půvabná a vášnivá žena. Ve 13. století se jako druhá manželka Přemysla Otakara II. stala královnou českých zemí.

„Byla to výjimečná žena, věrná družka a manželka Přemysla Otakara II., která s ním zažila vrchol i pád,“ říká historička Eva Doležalová. O královně se ale taky dočtete, že byla milenkou Záviše z Falkenštejna, se kterým měla nemanželské dítě. „Možná to byla touha po klidném životě, kdo ví.“ 

 

Osudové ženy: Kunhuta Uherská. Účinkují Tereza Terberová, Ivan Řezáč, Igor Bareš a Daniel Bambas a historička Eva Doležalová. Připravila Ivana Chmel Denčevová. Literární spolupráce Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Vložit na svůj web

Vdávala se v 16 letech 

Kunhuta se narodila asi roku 1245. Přesné datum neznáme. „Tehdy nebyla data narození až tak významná. Důležitější byla data úmrtí. Navíc u dívek, kdy se moc nepočítalo s tím, že by kdy vládly,“ vysvětluje historička Eva Doležalová. 

V rámci sňatkové politiky se stala manželkou proslulého českého krále – železného a zlatého – Přemysla Otakara II. Velkolepá svatba proběhla v Bratislavě roku 1261. Budoucí královně Kunhutě bylo 16 let, manžel byl o 16 let starší.  

Karel Javůrek: Přemysl Otakar II. a Kunhuta (Loučení Přemysla Otakara II. s Prahou) - Foto: Karel Javůrek, Národní galerie v Praze, Wikimedia Commons, Public domain

S Přemyslem zažila období, o kterém píše Petr Hořejš: „Český stát se rozepjal od Krkonoš takřka k Jadranu. Rozloha přemyslovského panství se alespoň zdvojnásobila. Avšak křehké soustátí drželo pohromadě především díky osobní autoritě krále.“ 

Královna−vdova 

Soupeření s Rudolfem Habsburským skončilo jeho smrtí, a to v roce 1278 na Moravském poli. Kunhuta se stala královnou−vdovou, rázem se ale dostala i do mimořádně složité situace. S Přemyslem měli asi šest dětí. Mezi nimi dcery Kunhutu a Anežku, ale taky následníka trůnu Václava. Když otec zemřel, bylo mu jen sedm. 

Kunhuta a Záviš měli milenecký vztah, který ale odporoval všem dobovým konvencím. Navíc se jim narodilo nemanželské dítě. (Grafický list Adolfa Liebschera z roku 1884) - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Kunhuta a Záviš měli milenecký vztah, který ale odporoval všem dobovým konvencím. Navíc se jim narodilo nemanželské dítě. (Grafický list Adolfa Liebschera z roku 1884)Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Tehdy začalo období, kterému dnes říkáme Braniboři v Čechách. Kunhuta byla zavřena (internována) i se synem Václavem na hradě Bezděz. Z vězení se jim ale podařilo uprchnout. Kunhuta pak žila na Opavsku, kde do jejího života vstoupil další osudový muž. 

Milenec Záviš z Falkenštejna 

Jmenoval se Záviš z Falkenštejna a byl to český šlechtic z mocného rodu jihočeských Vítkovců. Milenecký vztah ale odporoval všem dobovým konvencím. Nejen kvůli odlišnému stavu, ale třeba i proto, že se jim narodil nemanželský potomek. 

Když se pak po několika letech Kunhuta konečně mohla vrátit do Prahy, setkala se se synem Václavem a mohla se i vdát. Zdá se, že tehdy byla chvíli šťastná. Bohužel ne na dlouho, v září 1285 zemřela. 

Pořad: Osudové ženy  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek 18:30  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace