Co v Bohémě nebylo: Režiséra Přednosty stanice zlynčoval dav na ulici. Podle Motla mohl pracovat pro odboj

„Jan Sviták byl vnímán jako někdo, kdo drží s Němci,“ popisuje Motl. „Ale i když mu příbuzní ke konci války radili, aby odjel do západní zóny, on stále suverénně říkal: Já se nemám čeho bát.“ Hned po osvobození do jeho domu vnikli příslušníci revoluční Národní gardy a odvlekli ho do Bartolomějské.

Lynč bez důkazů

Logo|foto:Český rozhlas

„On byl stále klidný. Neustále se sháněl po telefonu, ale neumožnili mu nikam zavolat. A kolem 9 h ráno druhý den 10. května ho vystrčili ven ve spodním prádle, kde už na něj čekal dav. Začali ho lynčovat a vlekli ho ulicí Karolíny Světlé na Národní třídu až k Platýzu a pak ke kostelu sv. Martina.“

Nejmenovaná česká herečka tam tehdy měla vykřiknout: „Tohle je vrah Karla Hašlera.“ Na žádost davu pak kolemjdoucí sovětský voják prostřelil Svitákovi hlavu dávkou ze samopalu. Podle Motla ale neexistuje žádný důkaz, že by Sviták někoho udal.

Hledá se zdroj

Okolnosti lynče naopak naznačují, že šlo o předem zorganizovanou akci. Proč? Klíčová je prý žádost o telefon. „Jeden zdroj uvádí, že Sviták měl dělat celou válku pro britskou rozvědku. A tito lidé měli ve chvíli, kdy všechno skončí, na určité místo zatelefonovat. Zřejmě to někdo tušil a nepustil ho k tomu telefonu.“

„Zatím to mám ale z jednoho zdroje. A já musím mít vždycky zdroje dva.“ Stopou by mohla být legenda o Svitákově notýsku. „Říkal mi kameraman Jaromír Holpuch a ještě jeden žijící člověk, že Sviták měl notýsek, kam si psal lidi, kteří udělali něco špatného. Ten notýsek se ztratil.“

Na snímku pražská Palackého třída (dnes pasáž Vlasty Buriana) ve 40. letech. Za protektorátu tu měl Vlasta Burian své divadlo. V angažmá tu byl i Jan Sviták. V seriálu Bohéma právě tady dav lynčuje jednu z postav a Burian se odvrací|foto:Český rozhlas

Kdo ve skutečnosti udal Karla Hašlera?

Že by Hašlera udal Jan Sviták vyvrátil i Hašlerův syn. Podle jiné verze ho měl udat kolaborant Václav Binovec, režisér Městečka na dlani (1942). Hašlera totiž gestapo zatklo přímo při natáčení a z Pankráce ho pak poslali na smrt do koncentračního tábora Mauthausen. Ale ani o udání Binovcem neexistuje žádný důkaz.

Karel Hašler hrál 12 let v Národním divadle. Jeho prostřednictvím taky poprvé zazněla z filmového plátna čeština. Na fotografii z Národního divadla (1904) osobní věnování herci Eduardu Vojanovi|foto:Český rozhlas

Hašler pobuřoval celý život. Udání na něj chodila už za Rakouska-Uherska. Po monarchii kritizoval i politiku Edvarda Beneše a za okupace byl ještě odvážnější. Zpíval prý i v přestávkách natáčení Městečka. Přítomnost nacistických důstojníků ignoroval. Byl předtím i jednou na dva dny zatčen. Pro výstrahu.

Nejvyšší představitelé protektorátu měli dokonce z pokynu K. H. Franka zhlédnout film Písničkář (1932). Částečně autobiografický Hašlerův příběh o vlastenci podněcujícím protirakouský odpor byl prý odstrašující ukázkou věrolomnosti Čechů. Potřebovalo vůbec za této situace gestapo, aby na Hašlera někdo psal udání?