Dabing Street není vymyšlená. Ve skutečnosti je to sklepení na Kavčích horách, kam se herci chodí vytočit

Pamatujete si scénu ze seriálu, kdy si herec Viktor Preiss přinese vlastní vindšus na mirkofon? Může být reálná. „Někteří herci si z hygienických důvodů nosí vlastní sluchátka i vinšusy,“ přiznává herec a dabér Michal Jagelka - Foto:  Česká televize / Pavla Černá

Pamatujete si scénu ze seriálu, kdy si herec Viktor Preiss přinese vlastní vindšus na mirkofon? Může být reálná. „Někteří herci si z hygienických důvodů nosí vlastní sluchátka i vinšusy,“ přiznává herec a dabér Michal JagelkaFoto:  Česká televize / Pavla Černá

Dabing Street je to zažité označení pro komplex pracovišť v budově České televize na Kavčích horách. Vznikají zde české verze filmů, seriálů, dokumentů.

„Ta legendární, i když trochu nenápadná chodba je v prvním suterénu v budově České televize,“ přibližuje dabér Michal Jagelka. „Co se za posledních 40 let v České televizi nadobovalo, tak to se dělalo tady v těchto čtyřech dabingových studiích ve sklepení.“ 

„Nikdo tomu jinak neřekne než Dabing Street,“ souhlasí dabér Zbyšek Pantůček. „Mě vlastně překvapilo, proč se ten seriál jmenuje takhle, když je tam studio v polích.“ Pantůček i Jagelka se právě do Dabing Street na Kavčích horách chodí tzv. vytočit. 

Když se herci chodí vytočit 

„Vytáčka znamená, že přijde jeden herec a je třeba dvě hodiny zavřený ve studiu sám. Zatímco dřív bylo u každého studia i čtyřicet herců. Byl tu obrovský popelník, kouřilo se tu. Dabing byla společenská událost. Tady se prodrblo všecko.“ Dnes je před studii jen popelnice na scénáře. 

Herci do studií přicházejí jednotlivě. Bez kolegů natočí své repliky, a pak stejným způsobem pracují další herci. V tom, aby nastoupili svoji repliku včas, jim pomáhá kód, který vidí na obrazovce a ze sluchátek slyší originální zvuk filmu.  

Jak se to dělalo postaru 

„Kdysi se opravdu hrálo. Dneska tím tlakem, tou dobou, tou rychlostí jen čteme, aby to zkrátka mluvilo česky. Tenkrát se i zkoušelo, byl na to čas. Film se tady točil třeba týden,“ vysvětluje Jagelka. Jak přesně natáčení probíhalo? 

„Klasický filmový pás se promítal promítačkou na plátno. Mělo to dvacet třicet vteřin a běželo to pořád dokola. Těch třicet vteřin se muselo sjet v kuse, takže se to muselo nazkoušet, nakoukat, pak se to natočilo, a když to někdo zkazil, tak se to muselo celé smazat a jet to znovu.“ Jsou ale ještě režiséři ze staré školy. 

Dabingové legendy 

Dabingová legenda Olga Walló je dcerou jiné dabingové legendy K. M. Walló (vlastním jménem Ladislav Walló), který je považován za zakladatelskou osobnost českého dabingu - Foto: Ondřej Lipár, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 2.0

Dabingová legenda Olga Walló je dcerou jiné dabingové legendy K. M. Walló (vlastním jménem Ladislav Walló), který je považován za zakladatelskou osobnost českého dabinguFoto: Ondřej Lipár, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0

„Třeba Elmar Klos. Strašně dlouho zkouší, nikdo na to nemá trpělivost, nikdo na to není zvyklý. A on si v poklidu užije svůj jeden film za půl roku, vymazlí ho. Člověk kolikrát odchází naštvaný, že to mohlo být rychlejší, ale pak to vidíte a říkáte si: Stálo to za to,“ říká Jagelka. „Já s ním tři čtvrtě hodiny dělal nevýrazný kašel mimo obraz,“ směje se Pantůček. 

A proč je další dabingovou legendou Olga Walló? „Je to dcera další dabingové legendy, režiséra K. M. Walló. Byla vychována v té nejvyšší dabingové kvalitě a nese ten prapor dál. Vynikající překladatelka, nesmírně vzdělaná dáma a taky nesmírně přísná. Ale ví, co chce. Vždycky říkala: Dívej se tomu herci do očí, neposlouchej jenom,“ vzpomíná Pantůček. 

Poslechněte si celou reportáž z Dabing Street. V audiozáznamu si můžete i vyzkoušet, jestli poznáte znělky kdysi slavných zahraničních seriálů, které se tu natáčely. Správné odpovědi uslyšíte na konci.
Pořad: 3 x 60, a to v pohodě  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 14:04  |  Délka pořadu: 180 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas