Grapefruity, játra a další podpultovky. Jak a co se jedlo za socialismu?

Regály byly za dob reálného socialismu plné. Otázkou bylo čeho. Pamatujete se na známé úsloví prodavačů: „Nemáme, ale možná dostaneme“? - Foto:  Archiv Davida Hertla

Regály byly za dob reálného socialismu plné. Otázkou bylo čeho. Pamatujete se na známé úsloví prodavačů: „Nemáme, ale možná dostaneme“?Foto:  Archiv Davida Hertla

Znojemské okurky, játra nebo uherák. To byla známka luxusu. Jak se jedlo za socíku? Jak složité bylo držet kvůli nedostatkovému zboží dietu? Vzpomínáte? Osvěžte svoji paměť s Martinem Francem, historikem a odborníkem na dějiny stravování a životního stylu.

Ideálem všech žen byla v 60. letech Twiggy, modelka, která evidentně trpěla anorexií. Ale byla slavná a všechny ženy, včetně těch československých, se jí chtěly podobat. A tak zahájily diety. 

Zhubnout? Ale jak?! 

„Asi nejbrutálnější byla dieta se střídavými dny, kterou vymyslel český odborník Přemysl Doberský. Byla založená na tom, že se v určité dny konzumoval jeden druh potravy. A když si uvědomíte, že jednou z nich, které byl vyhrazen celý den, byla šlehačka…! Tuto dietu bych nepodstoupil,“ přiznává historik. 

Jedním z prvních televizních odborníků na výživu byl Rajko Doleček. Jeho pořad Nebezpečný svět kalorií byl sledovaný. Pokud na sebe aplikoval metody, které propagoval, mají efekt. „Stále totiž odborně působí,“ připomíná Martin Franc - Foto: Tereza Reková

Jedním z prvních televizních odborníků na výživu byl Rajko Doleček. Jeho pořad Nebezpečný svět kalorií byl sledovaný. Pokud na sebe aplikoval metody, které propagoval, mají efekt. „Stále totiž odborně působí,“ připomíná Martin FrancFoto: Tereza Reková

Problém jiné diety, zvané Hollywoodská, byl fakt, že jednou z klíčových potravin byly grapefruity. A socialistická žena měla problém. Byly totiž nedostatkovým zbožím. (Zato kubánských pomerančů, tvrdých jako houžev, byly mraky). 

Ono to totiž nefungovalo jako v seriálu Žena za pultem. „Kdyby se tam nabízelo zboží, které vůbec nebylo, asi by na to diváci reagovali. Ale je pravdou, že takový sortiment na jednom místě byl těžko představitelný. Řekněme, že to byl ideál toho, jak by to mohlo vypadat,“ poznamenává Martin Franc. 

Jaká byla skutečnost 

Opravdovou výhrou byl proto známý v obchodě. Obzvlášť pak v řeznictví. „Klasickým podpultovým příkladem jsou játra. I když byla levná, bylo jich málo. Proto se považovala za slavnostní jídlo, i když některým lidem ve skutečnosti moc nechutnala.“ 

Kdo patřil mezi vyvolené a měl bony, obcházel Tuzexy. Západní zboží totiž bylo in. „Roli tam ani tak nehrála chuť, jako to, že to bylo krásně zabalené. A hlavně - bylo to něco, co soused nemá,“ konstatuje Martin Franc, který je spoluautorem pořadu Dějiny kuchyně. V Odpoledni s Dvojkou se vysílá každou středu pár minut po 14:00. 

Každý díl Dějin kuchyně najdete po odvysílání vždy v Celodenních záznamech. 

Výstava Retro v Nové budově Národního muzea - Foto: Filip Jandourek

Pořad: Noční Mikrofórum  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-neděle 22:30  |  Délka pořadu: do 60 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace