Hudebník Jiří Pavlica napsal knihu "uprostřed běhu"

Své narozeniny oslavil 1. prosince prací, tj. koncertem. I když, jak se v rozhovoru přiznal, práce je pro něj spíše zábavou a velkým koníčkem. "Pracovně" tráví i adventní čas. „Snažím se lidem připomenout prapůvodní smysl adventu, t.j. klid a usebrání. Je to čas neděje a očekávání. Daří se mi to i osobně, přestože trávím mnoho času na cestách za koncerty. Tam dvě hodiny stojíte a zpíváte. To vám sebere spoustu sil. Lidé vás ale zpětně dobíjejí. Je to taková krásná výměna energií.“

Jiří Pavlica založil tradici vánočních koncertů na Velehradě, které přenesl i do Břevnovského kláštera v Praze. „Začalo to naprosto spontánně v r.1990. Byla to chvíle, kdy se mohlo začít svobodně hrát o bylo to tak krásné, že z toho vznikla tradice, která už trvá 20 let.“

Řeč byla také o knize Hovory nejen o hudbě, která je vánočním dárkem pro všechny, kteří mají rádi Hradišťan. Práce na ní přiměla J. Pavlicu „ohlédnout se dozadu a udělat si pořádek ve fotografiích“, i když je zvyklý dívat se hlavně kupředu. Podle jeho názoru je malé zastavení občas dobré, aby si člověk mohl udělat pořádek a zrekapitulovat to dobré i to horší z minulosti. „V knize nejde v žádném případě o bilancování. Spíš bych to nazval „uprostřed běhu“, řekl náš host, který na ní spolupracoval se spisovatelem a básníkem Přemyslem Rutem. „Zpočátku jsme si vyměňovali maily, on mi pokládal otázky a já odpovídal. Časem jsme ale zjistili, že to moc nefunguje, tak jsme si v našich diářích museli najít čas, abychom se nad budoucí publikací sešli,“ prozradil podrobnosti ze zákulisí jejího zrodu a dodal, že prezentace proběhne 19. ledna v Praze. Po ní bude následovat koncert.

Za hudební vlohy prý vděčí J. Pavlica mamince. „A tatínek to nepokazil,“ dodal. Objevil je v dětství a pak v pubertě, kdy je „emotivních vjemů více“. Odmalička vnímal všechny žánry a hudba ho velmi zajímala. "Omylem" se dostal na střední ekonomickou školu, kterou „přetrpěl“. Své hudební vzdělání nepovažuje za překážku, která by mu bránila ve svobodném projevu a spontaneitě. „Hudba je vyjadřovacím jazykem. Znám spontánní neškolené muzikanty i spontánní školené. Záleží na člověku“, tvrdí J. Pavlica. Kromě toho, jak je přesvědčen, „v hudbě, stejně jako i v jiných oborech, je třeba se neustále vzdělávat.“

Hradišťan|foto: hradistan.cz

A jak k němu přicházejí nápady? Povinností každého tvůrce prý je, aby pracoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. „Nevěřím na romantickou představu o tom, že autor leží půl roku s rukama za hlavou a pak přijde ta geniální myšlenka, kterou ohromí svět.“ V tomto bodu souhlasí s názorem skladatele Bohuslava Martinů, který říkal, že „umělecká tvorba je výsledkem každodenní mravenčí práce.“

Na závěr popřál všem posluchačům krásné Vánoce a přidal přání své maminky: „Ať vám u stromečku nikdo neschází.“

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem.