Hvězda žurnalistiky skončila po Únoru v táboře nucených prací. Osudové ženy: Marie Fantová

Marie Fantová (1893–1963), česká novinářka a překladatelka, před rokem 1925 - Foto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Marie Fantová (1893–1963), česká novinářka a překladatelka, před rokem 1925Foto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Za války na ni vzpomínal i Jan Masaryk v londýnském vysílání BBC. Dnes nemá ani jméno na hrobě.

Marie Fantová se narodila roku 1893 v rodině architekta Josefa Fanty, mimo jiné autora průčelí Hlavního nádraží a tzv. Fantovy kavárny nebo budovy Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastenecké prostředí doplňovala její matka, která se aktivně podílela na zakládání dívčích škol. 

Osudové ženy: Marie Fantová
Účinkují: Ivana Uhlířová a historik dr. Jaroslav Rokoský
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Literární spolupráce: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Hudba: Antonín Schindler
Zvuk: Jiří Pochvalovský
Premiéra 1. 6. 2018.

Rodinnou vilu v tehdejším Kostelci nad Černými lesy (dnešní Jevany) navštěvovali jejich přátelé zvučných jmen: Julius Zeyer, Vojta Náprstek, František Bílek, Gabriela Preissová, Zdenka Braunerová nebo mladý Jan Masaryk, se kterým Fantová prožila milostný vztah. 

Za talent do tábora 

Talent a nadání, lehké pero a břitký úsudek prosadily Marii Fantovou ve světě žurnalistiky. Působila v Tvorbě, Lidových novinách... Sice jen několik let, ale její jméno patří ke špičce dobové žurnalistiky. Její osobní život ale zřejmě tak šťastný nebyl 

Provdala se za prof. Friedricha Breindla, dodnes uznávaného imunologa, ale manželství skončilo rozvodem. Do jejího dalšího života zasáhla nejen válka, ale hlavně převrat v únoru 1948. Právě ona se stala novému režimu nepohodlnou a skončila v táboře nucených prací. 

Umírá zapomenutá 

Většina rodiny odešla do emigrace a z ní zbyl pouze stín té Ma-Fy (to byla její novinářská identita). Stín ze ženy, která byla výjimečnou, talentovanou a sebevědomou, taky ale s bohémskými sklony a leckdy tendencemi, které vedly k postupnému sebezničení. 

Umírá v roce 1963 ve svých nedožitých 70 letech. O jejím jistém zapomenutí svědčí i to, že na rodinném hrobě, kde je pohřbena, není ani uvedeno její jméno. A to v období druhé světové války na ni v rozhlasovém pořadu londýnského vysílání BBC vzpomínal Jan Masaryk. 

Jan Masaryk - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Použitá literatura:

  • Hrubý, Dan: Pražské příběhy, Praha 2016, Nakladatelství Pejdlova Rosička
  • Fantová, Marie: Moje Jevany, nevydané paměti
  • Penkalová, Lenka: dizertační práce - Rubriky pro ženy v denním tisku 20. let 20. století a jejich autorky, FSV UK 2011
Pořad: Osudové ženy  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek 18:30  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Nejčtenější články

Erich Maria Remarque: Nebe nezná vyvolených (1/10)

Milostný příběh mladé dívky, trpící tuberkulózou, a světem protřelého závodníka. Čte Igor Bareš. Poslouchejte...

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas