Jaký jsem tanečník? Bývalý! Pavel Kohout k četbě z románu Tango mortale

Spolu s tehdejším šéfredaktorem Mladé fronty Dnes Robertem Čásenským jsme se pokusili obnovit tradici, která u nás vymřela vlastně už s Karlem Poláčkem, ale jinde na světě se těší velké oblibě. Romány k vystřihování přinášejí skoro všechny významné deníky, které si mnoho čtenářů právě proto předplácí.

Psal jste román skutečně během jeho zveřejňování? O kolik částí jste byl v předstihu?

Předcházel už román Cizinec a krásná paní, (poté pro Českou televizi výtečně natočený Viktorem Polesným s herci Jurajem Kukurou a Marií Drahokoupilovou), takže jsem měl jistý trénink.

Čtěte také

Také díky tomu, že jsem současně psal na každou sobotu Trilobity ve formátu 5050 znaků, který jsem na chlup dodržoval. Začal jsem přesto pro jistotu s velkou rezervou, ale pak už i reagoval na ohlasy, takže poslední díl jsem dodal v předvečer uveřejnění.

Román Tango mortale jste dedikoval „česko-německo-italské herečce a vášnivé tangerce Jitce Frantové-Pelikánové“. Co vás k tomu vedlo? Je nějak spřízněna s osobností známého českého politika a publicisty Jiřího Pelikána?

Je to jeho žena, která spolu s ním odešla do římského exilu a dodnes střídá na scénách i ve filmech italštinu, němčinu a moravštinu, jak ji, narozenou v Brně, zlobím.

Proč jste se rozhodl svůj příběh zasadit do prostředí milovníků argentinského tanga? Zúčastnil jste se nějaké milongy? Jak na Vás to prostředí působilo?

Nikdy jsem na žádné nebyl. Ale Jitka je jako opravdu vášnivá tanečnice dodnes jejich pravidelnou návštěvnicí a barvitě mně o tom vyprávěla. Jules Verne ostatně taky nevytáhl paty z Francie, když psal Cestu kolem světa za 80 dnů! Nejlepší a nejspolehlivější pomocník spisovatele je fantazie.

Jaký ohlas měla Vaše četba na pokračování?

Jak jsem na to zvyklý: různý. Na kumšt nejsou finské tabulky, každý jej vnímá po svém, takže má každý pravdu.

V Mladé frontě Dnes jste se od roku 2008 čtenářům svěřoval se svými názory fejetony Z pohledu trilobita. Proč došlo k ukončení Vaší spolupráce?

Nové vedení Mladé fronty Dnes ztratilo zájem. Umožnilo mi tím přejít bez výčitek do nezávislého měsíčníku Reportér, který opět řídí Robert Čásenský. Poté, co byl Trilobit vyhuben, budu psát od prvního zářijového čísla cyklus krátkých esejů nazvaný Z onoho světa, čímž je, abych citoval ze svého úvodního textu „míněn ten, kterým jsme byli my starší formováni, takže je z něj odvozena zkušenost, s níž teď posuzujeme stav tohoto světa, kde ještě žijeme“.

Čím pro Vás je a byl rozhlas?

Začal jsem v něm v roce 1943 jako 15letý člen Dismanova souboru, zažil tam v květnu 1945 začátek povstání proti Němcům a pracoval pak řadu let v redakci vysílání pro mládež. A také ve dvojici s Karlem Kynclem při legendární rozhlasové výstavě MEVRO. Od té doby spím se stopkami na ruce a smůlu má, kdo na schůzku se mnou přijde pozdě…

Můžeme se těšit na nějaké Vaše nové dílo?

Můžete.

Pane Kohoute, jaký jste tanečník?

Bývalý.

Četbu na pokračování z románu Tango mortale poslouchejte od pondělí 1. září do pátku 12. září 2014 vždy od 22:00 na Dvojce. Po odvysílání ji po dobu 1 týdne najdete v iRadiu.