Karel Čapek by se Hitlerovi postavil. I jako pacifista věděl, že zlu nelze neustále ustupovat, říká Eduard Stehlík

„Čapek byl sice srdcem humanista a pacifista, ale v jednu chvíli i takový člověk zjistí, že tomu brutálnímu násilí a zlu nemůžete neustále ustupovat,“ říká Eduard Stehlík - Foto:  volné dílo,  koláž Český rozhlas

„Čapek byl sice srdcem humanista a pacifista, ale v jednu chvíli i takový člověk zjistí, že tomu brutálnímu násilí a zlu nemůžete neustále ustupovat,“ říká Eduard StehlíkFoto:  volné dílo, koláž Český rozhlas

Karel Čapek byl nevoják, kvůli Bechtěrevově nemoci nebyl za první světové války ani odveden. Byl proti boji a zbraním a věřil sílu člověka, zároveň však dávno před jinými vycítil nebezpečí nacismu. Pokud by měl tu moc, dokázal by v krizovém období Mnichova dát příkaz k obraně?

„Já myslím, že by do toho šel. Byl sice srdcem humanista a pacifista, ale v jednu chvíli i takový člověk zjistí, že tomu brutálnímu násilí a zlu nemůžete neustále ustupovat,“ domnívá se vojenský historik Eduard Stehlík

Československým politikům podle Stehlíka chyběla ochota lidem říci, že si musí utáhnout opasky a jít na tříletou prezenční službu místo dvouleté. A pak už bylo pozdě - Foto:  volné dílo

Československým politikům podle Stehlíka chyběla ochota lidem říci, že si musí utáhnout opasky a jít na tříletou prezenční službu místo dvouleté. A pak už bylo pozděFoto:  volné dílo

Pádné důkazy pro toto tvrzení nalezneme v Čapkově díle. Ve hře Bílá nemoc hlavní hrdina doktor Galén z principu odmítá násilí, aby byl na konci ušlapán fanatickým davem. Ale hned v následující Matce už zoufalá máma pochopí, že agresora nic než síla nezastaví. Hra končí, když synovi podává pušku a říká: „Běž!“ 

Co mnohým jiným vzdělaným lidem a politikům zabránilo v podobném prozření? „Někteří lidé nechtějí o problémech mluvit. Domnívají se, že když se o nich nemluví, tak neexistují. Čapek se ocitl v situaci, kdy před nebezpečím varoval a oni z něj udělali někoho, kdo ty problémy vlastně vytváří,“ vysvětluje. 

Republika armádu zanedbávala 

„Řešení problému vždy znamená nějaké nasazení sil a finančních prostředků. Ale ještě na počátku 30. let máte ořezaný armádní rozpočet a peníze, které měly jít na obranu, se vynakládají na úplně jiné věci. Důstojníci se snažili politiky přesvědčovat, ale od nich nebyla ochota říct lidem, že si musí utáhnout opasky a jít na tříletou prezenční službu místo dvouleté,“ podotýká Stehlík. 

„Jak říkal generál Karel Husárek: ‚Peníze vynaložené na obranu státu v dobách míru šetří krev jeho obyvatel za války.‘ A může se i stát, že na nás ani nikdo nezaútočí, protože nebudeme snadnou kořistí. A to platí i v současnosti.“
Eduard Stehlík

Stehlík v tom vidí i poučení pro dnešní dobu, kdy je důležité nenechat se ukonejšit faktem, že máme silné spojence. Ty jsme ostatně měli i ve 30. letech. „V některých věcech si vždycky budeme muset pomoci sami. Samozřejmě existují spojenecké aliance – tehdy i dnes – ale když bude problém, tak si každý bude řešit především ten svůj. Ale abychom žili v bezpečí a za nás krváceli jiní, tak se to nedělá.“ 

Náprava není možná ze dne na den: „Vy teoreticky můžete vynaložit obrovské prostředky. Vždyť za prvních 9 měsíců roku 1938 republika dala na obranu víc peněz než v letech 1922 - 32. Sice si koupíte zbraně, ale už neseženete dostatek vojáků nebo je s nimi nenaučíte zacházet. Republika hazardovala se svou existencí. A pak už bylo pozdě.“ 

Tanky LT vz. 35 československé armády - Foto:  volné dílo

Autor:  Ondřej Kepka, Eduard Stehlík, Michael Erhart
Pořad: Na návštěvě u Karla Čapka  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: vysílali jsme do června 2016  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace