Luděk Munzar: „Doba zdá se být vymknutá z kloubu a šílí“

Herec Luděk Munzar je člověk, který žije svůj život naplno. Dlouho váhal, jestli být hercem nebo letcem a nakonec se stal obojím. Působil jako automobilový závodník, hrál ve filmech i televizi a všechno dělal s naprostým zápalem prý proto, že nechtěl svůj život proflákat.
Jako syn mlynáře vystudoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové a pak pokračoval ve studiích na Divadelní fakultě akademie muzických umění. Po necelé sezoně v mladoboleslavském divadle přišla nabídka na angažmá rovnou z Národního divadla, kde prožil neuvěřitelných 33 slavných sezón.

Některé životy se do pár řádek nedají vtěsnat. Herecký bard a jedna z nejvíce konzistentních osobností posledních let, sám sebe dnes rád označuje za dědečka na plný úvazek, ovšem co jej přivedlo právě k herectví? „Měl jsem hrozně rád literaturu a tenkrát, v Hradci Králové, vznikl divadelní soubor s názvem Mladá scéna. Právě z něj vzešlo několik osobností, které mi jsou stále blízké, i když nás bohužel ubývá.“ Ovšem jak L. Munzar zavzpomínal, započetí kariéry herce nebylo potěšení pro oba rodiče: „Otec se mnou skutečně rok nemluvil. Přál si, abych byl letcem, alespoň tedy maminka byla spokojená.“ Usmíření s otcem prý přišlo až před premiérou Strakonického dudáka, kterého nastudoval režisér Otomar Krejča k příležitosti 75. výročí Národního divadla.
Nebylo to nic obvyklého, že by herec, téměř bez hereckých zkušeností, nastoupil do tak prestižního zaměstnání.

Díky tehdejším podmínkám a rozdílným názorům na vedení souboru, se L. Munzar rozhodl v 90. letech minulého století Národní divadlo opustit. „Doba zdá se být vymknutá z kloubů a šílí.“ Herecký velikán, po závažných zdravotních i duševních obtížích, které prodělal, doporučil posluchačům hledat krásu kolem nás, jako např. v umění, krásných slovech a četbě: „Krása je a je veliká, hojivá. Jen ji člověk přes ty ošklivosti mnohdy nevidí. Doba je sice zlá a sprostá, ale nesmíme nic vzdávat!“ O osobnosti L. Munzara svědčí i to, že se dokázal vrátit na filmové plátno a do divadelního angažmá. Hrál v úspěšném filmu Nevinnost od režiséra Jana Hřebejka.

Luděk Munzar|foto: novinky.cz

Víte, že L. Munzar byl jedním z prvních hlasatelů České televize? Jako posluchač DAMU nemohl účinkovat v divadle, což se tehdy na ČT nevztahovalo. S televizí prý zestárl a narozdíl od svých kolegů se na ni nedíval skrz prsty: „Mě televize v počátcích fascinovala jako médium. Všechno se natáčelo živě, i první inscenace. Dokonce jsem ohlašoval film a dělal v mládežnické redakci, ale to by bylo na dlouhé povídání.“ Herci můžeme vděčit za výborné televizní cykly Rozhlédni se, člověče, Zpět k pramenům nebo Paměť stromů. Právě k poslednímu jmenovanému pořadu České televize chová L. Munzar hluboký vztah, i když natáčení prý nebylo vůbec jednoduché.

Více si poslechněte v rozhovoru s Martinou Kociánovou.