Měli být původně Holmes s Watsonem homosexuálové?

Proč si Sherlock Holmes místo ženy našel jen věrného přítele? - Foto:  Mayank94214,  Deviantart.com,  CC BY-NC 3.0

Proč si Sherlock Holmes místo ženy našel jen věrného přítele?Foto:  Mayank94214, Deviantart.com, CC BY-NC 3.0

Proč si Sherlock Holmes nikdy nenašel ženu? A proč se doktor Watson hned několikrát oženil?

V některých holmesovkách, které ovšem nevytvořil přímo sir A. C. Doyle, se naznačuje, že Holmes a Watson byli sexuální partneři. „Doyle si takového možného vnímání byl sám vědom, a proto doktora Watsona hned několikrát oženil,“ říká Martin Kloubek, člen akademické rady Institutu pro studium života a díla Sherlocka Holmese. 

„I Holmes měl svou femme fatal Irene Adlerovou. Ale spíš se obdivoval jejímu intelektu... Podle mě muži, kteří se naprosto věnují vědě nebo technice, jsou asexuální. Pokud je neuloví nějaká žena, bývají starými mládenci, to je celkem známá věc.“ 

Ikonická Adlerová 

Ilustrace Sidneyho Pagetu ke Skandálu v Čechách A. C. Doyla - Foto:  Sidney Paget (1860-1908), Wikimedia Commons, Public domain

Ilustrace Sidneyho Pagetu ke Skandálu v Čechách A. C. DoylaFoto:  Sidney Paget (1860-1908), Wikimedia Commons, Public domain

Irene Adlerová se poprvé objevila v povídce Skandál v Čechách. Jde o první holmesovské dílo, které ilustroval kanonický Holmesův ilustrátor Sidney Paget. Mohla tak být dochována i její „podoba“. Nestalo se to. Paget zachytil jen scénu, kde Holmes přebírá fotografii Adlerové. 

Povídce předcházely jen dva romány: Studie v Šarlatové a Znamení čtyř. A přímo ve Skandálu v Čechách se o Adlerové mluví už jako o zesnulé. Je taky jediným příběhem, kde vystupuje. Zmíněna je pak ještě v Případu totožnosti, Modré karbunkuli, Pěti pomerančových jadérkách a v Poslední pokloně. 

City neslučitelné s jeho chladem 

„Nebylo to tak, že (Sherlock Holmes) cítil nějaké city, podobné lásce, k Irene Adlerové. Všechny city a zvláště ten jeden, byly neslučitelné s jeho chladem, přesnou, ale obdivuhodně vyváženou myslí,“ píše doktor Watson alias A. C. Doyle. 

„Bylo by podivné, kdyby se Sherlock Holmes místo pátrání po zločincích vydával na návštěvu k tchýni nebo chodil po nákupech s manželkou,“ vysvětluje si nepřítomnost ženy v Sherlockově životě prezident Institutu pro studium života a díla Sherlocka Holmese Zdeněk Volák. 

Nebyl Dr. Watson spíš Ms. Watson? 

Vlevo: Irene Adlerová podle ilustrátora Charlese Dana Gibsona. Vpravo: údajně jedna z možných předloh Irene Adlerová herečka Lillie Langtry - Foto: Charles Dana Gibson, Wikimedia Commons, Public domain

Vlevo: Irene Adlerová podle ilustrátora Charlese Dana Gibsona. Vpravo: údajně jedna z možných předloh Irene Adlerová herečka Lillie LangtryFoto: Charles Dana Gibson, Wikimedia Commons, Public domain

Volák ale připomíná jinou záhadu: Kolik manželek měl ve skutečnosti doktor Watson? Na to se už před lety pokusil odpovědět spisovatel Rex Stout, otec detektiva Nera Wolfeho. Je to prý velice jednoduché: Žádnou. Protože doktor Watson byl ve skutečnosti slečna Watsonová! 

Stout s detailností literáta rozebral způsob, kterým Watson zaznamenává Holmesovy příběhy. Jak s oblibou popisuje vybavení bytů, jídelníčky, večery u krbu, anebo vlastní bezmezný obdiv ke svému příteli. Takhle by to přece napsala žena, říká Stout. Proč by ale bylo nutné krýt se za postavu doktora? 

I v tom má Stout jasno: Protože slečna Watsonová žila s nonkonformním Sherlockem Holmesem nesezdána. A to bylo ve viktoriánské společnosti nemyslitelné! Stout později i pomocí titulů jednotlivých příběhů složitě dokázal, že křestní jméno slečny Watsonové bylo Irene. 

Watson své ženy vraždil 

S jinou teorií podivného počtu Watsonových manželek přišel český holmsovský badatel Petr Vyhlídka. Vychází z toho, že ačkoliv byl Watson lékař, jeho manželky podivně umíraly jedna za druhou. Watson je totiž zabíjel a Holmes, který to později asi zjistil, nemohl přiznat, že mu vrah běhá přímo pod nosem. 

Vyhlídka svou teorii podepírá skutečným případem britského lékaře Hawley Harvey Crippena, který měl na začátku 20. století zavraždit svou manželku. I když na začátku 21. století bylo zjištěno, že byl dr. Crippen (na snímku níže) v roce 1910 oběšen pravděpodobně neprávem. 

Doktor Hawley Harvey Crippen a Ethel Lenevová u soudu - Foto: Library of Congress, Wikimedia Commons, Public domain

Pořad: Káva o čtvrté  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 16:04  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace