Mezinárodní porota ocenila dokument Dobrá vůle. Poslechněte si Alenku v říši divů

Dora Kaprálová v dokumentu zachytila příběhy pěti uprchlických dětí integrovaných do německé třídy ve škole Alberta Einsteina v severoněmeckém Torgelowu na Rujaně. V létě roku 2015 tam společně s německou filmařkou Natašou von Kopp vedla týdenní filmový workshop na téma Něco z Alenky podle knihy Lewise Carolla Alenka v říši divů.

Patnáct německých školáků z Rujany a pět dětí z místního uprchlického tábora integrovaných do společné třídy učily základům filmu. Tím podstatnějším ale bylo dozvědět se od 11letých německých a neněmeckých dětí, jak spolu po půlročním soužití komunikují, po čem touží a jaké mají sny.

Existenční otázky z pohádky

Mimo jiné jim rozdaly mikrofony a samy děti si v lese, u moře či ve škole kladly tři základní existenční otázky, tak jako Alenka v říši divů: „Kdo jsi? Odkud přicházíš? Kam chceš v životě jít?“

Esejistický dokument o migraci, domovu a přátelství z pohledu 11letých školáků v dramaturgii a za režijního dohledu Lenky Svobodové lavíruje na pomezí zvukového deníku a autorské povídky. Náročného zvukového zpracování amatérsky točených nahrávek se pro cyklus Dobrá vůle ujal mistr zvuku Roman Špála.

Nejlepší na obou stranách hranic

Cena byla udělena v kategoriích text, audio a multimédia za nejlepší příspěvek v českém a nejlepší příspěvek v německém jazyce a ucházelo se o ni víc než 90 příspěvků. Na slavnostní večer ve Studiu Hrdinů v pražských Holešovicích se sjelo na 300 českých i německých hostů.

Velký zájem o dnešní slavnostní udělení cen svědčí o tom, že je v Česku a v Německu velká poptávka po žurnalistice, která vychází z důkladné rešerše a hlubší reflexe podstaty věcí i událostí. Tomáš Jelínek, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti

Paleta zúčastněných médií byla široká a zahrnovala v podstatě všechna významná média na obou stranách hranice. Rozmanité bylo i spektrum témat přihlášených příspěvků. Většina příspěvků na české straně reflektovala dle očekávání přístup Německa k uprchlické krizi. U německých příspěvků stála v popředí témata, kterým je jinak věnováno méně pozornosti, ale mají silnou výpovědní hodnotu.