Po nečekané smrti první manželky Husák opravdu plakal. Osudové ženy: Magda Lokvencová-Husáková

Magda Lokvencová-Husáková s prvním manželem Gustávem Husákem a manželkou prezidenta Hanou Benešovou (zcela vpravo); Zájezd do Bratislavy 14. září 1947 - Foto:  ČTK, Jiří Rublič

Magda Lokvencová-Husáková s prvním manželem Gustávem Husákem a manželkou prezidenta Hanou Benešovou (zcela vpravo); Zájezd do Bratislavy 14. září 1947Foto:  ČTK, Jiří Rublič

První manželka prezidenta Gustáva Husáka, ale hlavně první žena slovenské divadelní režie.

„Nemusíme se o ní bát říct, že byla emancipovanou a ráznou ženou, která vždy dobře věděla, co a proč chce. Své sny dokázala přetavit v režijní práci, kdy vždy dávala jasné pokyny,“ říká teatrolog Petr Christov. Osudově vstoupila do života jednoho z nejmocnějších mužů doby. 

Podle pamětníků to bylo hodně nezvyklé, ale i když byli rozvedení, Gustáv Husák prý po její smrti opravdu truchlil. Projevoval smutek, emoce a snad i plakal. „Bezesporu to byla neobyčejná žena. Inteligentní, přirozeně důvtipná a elegantní. Ti, co ji znali, o ní mluvili s úctou a respektem. Vlastně k ní vzhlíželi,“ říká Christov. 

 

Osudové ženy: Magda Lokvencová Husáková. Účinkují: Zuzana Stavná, Martin Matejka, Jiří Dvořák, Igor Šebo a teatrolog Petr Christov. Připravila Ivana Chmel Denčevová, autor dokudramat Hynek Pekárek, režie Michal Bureš. natočeno v roce 2018.

Vložit na svůj web

Přesvědčená komunistka? 

Magda Lokvencová se narodila v roce 1916 v Pacově na Pelhřimovsku, ale většinu života prožila na Slovensku. Byla to žena velmi půvabná, ale taky ctižádostivá, ambiciózní a houževnatá. Svůj život spojila se slovenským divadlem jako herečka a pak i režisérka, přitom ale vystudovala práva. 

Rodina Lokvenců patřila k české inteligenci, která odešla pracovat na Slovensko. Magdin otec patřil k obdivovatelům prezidenta T. G. Masaryka. Dceru ale „zasáhla“ idea socialismu a komunismu. „Nepustilo“ jí to ani v 50. letech, kdy na vlastní oči sledovala nejeden vykonstruovaný politický proces. 

Manželka politického vězně 

Asi i proto se zamilovala do levicově orientovaného i myslícího Gustáva. Manželství trvalo několik let a narodili se jim i dva synové. „Dnes ale těžko hodnotit, jestli to bylo manželství šťastné, nebo ne.“ Zvlášť pak po únorovém převratu v roce 1948. 

Gustáv Husák - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Už tehdy totiž začala stoupat manželova politická hvězda, čekala ho závratná politická kariéra. Přestože ho tehdy odsoudili na doživotí a stal se politickým vězněm. Ona byla tehdy za trest vyhozena z divadla a i s dětmi musela opustit byt. 

Rozvod a náhlá smrt 

Tehdy už ale milovala jiného – slovenského herce Ctibora Filčíka. Rozvedla se, až když dostal Husák prezidentskou amnestii (1960). Ještě před rozvodem se jí ale podařilo vrátit do vysněného divadla. Začala režírovat, psát hry a hrála ve filmu (Jánošík, Vlčie diery). 

Pak ji začalo trápit zdraví. Lékaři dokonce konstatovali, že „u ní začalo předčasné stárnutí celého organismu“. Nebylo jí ani 50 let, když náhle v roce 1966 zemřela. Až do konce života prý nepřestala snít. Třeba o tom, jaké by to někdy mohlo být… 

Pořad: Osudové ženy  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek 18:30  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas