Pomilovat se s velkou ženou je stejné jako s vlastním pomníkem, říká Juraj Jakubisko

Juraj Jakubisko (na snímku v roce 2017) na střední škole založil s kamarády Klub nenáročného diváka. Chodili do kina na čínské a východoněmecké filmy, protože na špatných filmech se prý nejvíce naučíte - Foto:  Jakubisko film Europe, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Juraj Jakubisko (na snímku v roce 2017) na střední škole založil s kamarády Klub nenáročného diváka. Chodili do kina na čínské a východoněmecké filmy, protože na špatných filmech se prý nejvíce naučíteFoto:  Jakubisko film Europe, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Slovenský filmový režisér, scénárista i kameraman je pověstný svým kloboukem, ženami, které se kolem něj stále točí a o jeho filmech pochvalně mluvil i Federico Fellini.

Jako známý režisér byl Juraj Jakubisko vždy středem pozornosti něžného pohlaví. O svých vztazích ale vždy mluví naprosto otevřeně. „Má první žena byla právnička a manekýna. Taky byla vysoká a miloval jsem jí i proto, že jsem si vždy přál mít velkou ženu,“ svěřuje se. 

Erotika ve filmu a láska v rodině 

„Víte, ono pomilovat se s velkou ženou, je jako pomilovat se s vlastním pomníkem,“ glosuje s úsměvem. „Žena je pro mne estetický nástroj, a tak jsem erotické scény ve svých filmech nikdy nedělal naturalisticky.“ 

Postav dům, zasaď strom (plakát k filmu Juraje Jakubiska) - Foto:  Jakubisko film Europe, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

„V Jakubiskových filmech se iracionální, tajemné a senzační zdá být přirozené jako život sám. Ne všichni z nás jsou však schopní Jakubiskova vidění, umožňujícího vidět ono tajemné, neočekávané a fantastické dokonce v prostém denním životě.“
Federico Fellini (1988)

Juraj Jakobisko pochází z generace, které byla láska v rodině nade vše. „Kdybych někoho zabil a vedli mě na popravu, babička by šla se mnou. Držela by mě za ruku a říkala, že jsem to neudělal. Lituju dnešní děti, kterým rodiče nahrazuje internet.“ 

Proč ten kloubouk? 

A jak přišel ke svému pověstnému klobouku? Je to jednoduché. Během natáčení svého snad nejlepšího filmu Tisícročná včela nosil klobouk a byl to pro něj úspěšný rok. Když se mu pak nedařilo, nasadil si klobouk znovu a od té doby ho nesundal z hlavy. Věří, že mu nosí štěstí. 

A věří i v dobré filmy, kterých natočil víc než dost: „Miluji dobré filmy, protože ty obrázky vyvolají ve vaší duši další obrázky, které se vryly do vašeho srdce,“ uzavírá Juraj Jakubisko. 

Známý režisér Juraj Jakubisko rád natáčí filmy, které se nějakým způsobem dotýkají smrti - Foto: Šárka Ševčíková

Autor:  Filip Lukeš
Pořad: Stříbrný vítr  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 17:04; repríza neděle 17:05  |  Délka pořadu: 54 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace