Při moderování Toboganu má prý Aleš Cibulka největší strach z toho, že zapomene hosta v šatně

Dnes mají křest dva kalendáře Aleše Cibulky, na kterých letos spolupracovala také Dvojka ČRo. Strávil prý nad nimi půl roku. „Byla to hlavně relaxace, protože to byla změna. Představovala protipól mé profese, při které jsem neustále obklopen lidmi.“ Kromě toho, měl při hledání fotek také příležitost nahlédnout do televizních archivů. „Mezi bonbónky, které jsem tam našel, patří sada fotek z natáčení seriálu Nemocnice na kraji města. Na jedné z nich např. režisér Jaroslav Dudek ukazuje herečce Elišce Balzerové, jak se nazouvají galoše.“

Aleše Cibulku znají posluchači Dvojky prý z pravidelného sobotního pořadu Dvojky ČRo Tobogan. Jeho příprava vyžaduje spoustu sil a energie. Pracuje na něm celý tým a mezi důležité otázky patří výběr témat a hostů. Jednou za čtvrt roku se proto Aleš Cibulka schází s režisérkou Yvonou Žertovou a každý přichází s tím, co vymyslel. „Já řeknu, že se mi líbí to a to téma a ona zas, že výročí bude slavit ta a ta osobnost. Pak navrhneme, jak říkáme, „áčkovou“ sestavu a začneme zjišťovat, kdo může přijít a kdo ne. Tak docházíme k sestavě B, C a D, která není horší, ale je o termínech a o tom, kdy kdo může přijít.“ Tak vznikl i Tobogan, který se bude vysílat 15. října. „Pozval jsem zpěváky a herce, kteří mají nějakého zajímavého koníčka a málo se to o nich ví. Věra Martinová třeba vyrábí loutky.“ Podle tohoto klíče už bylo natočeno 250 Toboganů, takže Aleš Cibulka pomalu ztrácí přehled, kdo v pořadu účinkoval. „Režisérka Yvona Žertová má databázi a také dobrou hlavu, takže když za ní přijdu s tím, že toho a toho jsme ještě nepozvali, tak se na mě podívá a řekne, že ten už byl v Toboganu třikrát.“

Yvona Žertová a Aleš Cubulka|foto: Daniela Cahová

Aleš Cibulka začal moderovat tento pořad v roce 2004, kdy zemřel legendární Tomáš Sláma. Uvažovalo se tehdy, že pořad skončí nebo se vymyslí úplně nový. Ale pak bylo osloveno 6 moderátorů a vybrán byl Aleš Cibulka s Petrem Jančaříkem. Jeden Tobogan moderovali spolu a první samostatný měl Aleš Cibulka 16. října 2004. „Navazoval jsem na něco, co bylo v té době už legendou. Tobogan byl vyhlášenou značkou a já trnul, jak mě diváci a posluchači přijmou. V úplném začátku jsem jistou nedůvěru registroval a trému jsem měl přímo děsivou.“

Dnes už jí netrpí, zato bývá často pronásledován obavou, že na něco nebo na někoho zapomene. „Je to hodinový přímý přenos a v jeho průběhu mi často projede hlavou myšlenka: nemá tenhle host přijít dřív, než tamten? Největší hrůzu mám ale z toho, že zapomenu hosta v šatně. Že se do ní po natáčení vrátím, uvidím ho tam a on se mě zeptá, kdy už přijde na řadu.“

Jak Aleš Cibulka odpočívá a relaxuje? Fyzickou prací na chalupě, což je 200 let stará roubenka. „Fitko není mým šálkem kávy, i když permanentku jsem už měl. Raději jdu štípat dříví, nebo stříhat růže, protože je to alespoň užitečné.“ Rozhodně se ale neplete do elektřiny a zedničiny. „Máme dobré sousedy, takže stačí zajít na pivo. Často pomůže i stát jen tak u plotu a tvářit se bezradně.“

Relaxací je i jeho účinkování v Divadle Bez zábradlí, kde hraje společně s Jiřinou Jiráskovou a Danou Syslovou ve hře „Sonáta pro lžíci“. O herectví prý ale v jeho případě nemůže být řeč. „Kdyby to slyšela Jiřina Jirásková, spadla by smíchy jistě pod stůl. Takže nehraju, ale spíš přicmrndávám a snažím se, abych to oběma dámám nekazil.“

Více informací najdete v záznamu rozhovoru s Marií Retkovou.